Filozofie

Filozofie (sofia=moudrost, filé=milovat)

Láska k moudrosti

Člověk začíná filozofovat ve chvílí, kdy nad něčím úžasne. Ve chvílí, kdy jsme vyvedeni z rovnováhy. Kdo je udiven, ten se táže. Člověk si je vědom své smrtelnosti. Táže se. Stát se stává jasnějším, jedná se o projasnění světa. 3 Základní otázky podle Platona, které si filozof klade je, po lásce, pravdivosti, dobru. Co mám činit, co mohu vědět, v co mám doufat.

V různých dobách se filozofové zabývali různými otázkami.

Kolébkou západní filozofie jsou Řecké kolonie. Řekové zvláště v koloniích byly konfrontovány s úplně jinou kulturou. Proto sousedům nemohli to vykládat nábožensky, ale prostřednictvím, dialogu. Řekové, když zakládali kolonie, je potřebovali spravovat. Rozlišujeme v antické filozofii období tzv. přírodních filozofů. To jsou filozofové, které se zabývají, které základem Světa. Tháles z Milétu. Je to předsokratický filozof.

Klasická řecká filozofie. Rozlišujeme dvě velká období. První je spíše antické. Patristika (Sv. Augustín). Scholastika (Tomáš Akvinský).

Filozofie renesanční. Jedná se o myšlenkový rozchod se středověkem. Znovuzrození. Myšlenkovým postupem. Jedním je rozvoj přírodních věd. Druhou je zájem je o společnost a stát. Znovu se vrací to, jaký je ideální vladař. Může nás někdo nutit dodržovat zákony? To jsou otázky, které vznikají v renesanci. Odmítá boha. Základy lidského poznání. Jde o to, jak jsme schopni ho poznávat. Škola racionalistická a škola empirická. Racionalisté říkají, že základ lidského poznání je v rozumu (raciu). Důležitá je spekulace. Empiri říkají, že základem je lidská zkušenost, smysly nám dodají základní informaci. Mezi racionalisty patřil René Descarte. Mezi empiriky Hume nebo John Locke.

Obrovský pokrok v technice a přírodních vědách. Velkým tématem je jazyk, vyjadřovaní, filozofie jazyka. Významný se stává existencionalismus.

4. nahrávka

Aby mohla fungovat obec, musí být zachována svoboda a spravedlnost

Spravedlnost je nejnižší forma lásky

Spravedlnost se obvykle chápe jako podmínka svobody

Je jasné, že spravedlnost omezuje svobodu. (Jestliže svoboda říká že si můžu dělat co chci, tak spravedlnost říká že ne) Jsem svobodný proto abych usiloval o spravedlnost.

Řekové hledali uspořádání obce, které by bylo dobré.

Co to je spravedlnost?

Díké - dikáois=spravedlivý

Díké byl původně výrok panovníka, zákon, příkaz. Později se z toho stává spravedlnost. Zákon je něco, co v té obci přijali, že se podle toho budou řídit a nebudou mluvit.

Definice spravedlnosti=dát každému co jeho jest. Když někomu dáme více než mu náleží, tak vychylujeme spravedlnost. Potíž není v tom dát co náleží, ale shodnout se na tom, co náleží. Množství dober, které můžeme rozdělovat je omezen. Např. Rodinný rozpočet, státní, vše má hranici. Každý je schopen utratit více, než kolik má. Postavit spravedlnost na množství dober nejde, je to omezené. Musíme najít systém, jak tyto dobra distribuovat.