Právo NSZ

4.  rozhodnutí Ústavního soudu - vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby; 

pramenem práva je ovšem pouze výroková část rozhodnutí, jelikož rozhoduje jako „negativní 
zákonodárce“ (ruší či mění zákon nebo podzákonný právní předpis); odůvodnění rozhodnutí není nikdy 
pramenem ! 

5.  zákony, které se týkají úpravy činnosti ústavních orgánů, ústavních práv a svobod občanů, státního 

občanství, postavení cizinců apod. 

6.  zákony podle čl. 112. odst. 3, které byly přijaty jako ústavní zákony v době federace, ale pozbyly tímto 

právním ustanovením právní sílu ústavních zákonů a staly se běžnými zákony 

7.  zákony, jejichž vydání Ústava předpokládá (volební zákony, jednací řády atd.) 
8.  za prameny lze v určitém smyslu považovat i zákonná opatření Senátu podle čl. 33 Ústavy - První 

zákonná opatření přijal Senát v roce 2013, týkala se daní, veřejných zakázek a zdravotního pojištění. 

9.  rozhodnutí prezidenta republiky - v minulosti k nim patřily dekrety prezidenta Beneše (nález ÚS č. 

55/1995 Sb.- kauza Dreithaler: podle článku 112 Ústavy ČR mají ke dni účinnosti této Ústavy jen sílu 
zákona), v současnosti jsou pramenem práva např. rozhodnutí o vyhlášení amnestie 

  Ústava a Listina základních práv a svobod jsou jako součást ústavního pořádku ČR označeny výslovně 

(přímo). 

  Ústava ČR zavedla s účinností od 1.1.1993 termín „ústavní pořádek“, který používá v čl. 3 a v čl. 

112 . Tím byl vyjádřen fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR (ústavní zákon ČNR 1/1993) existují v právním 
řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako 
neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu ČR v širším smyslu. 
V současné době máme 26 ústavních zákonů.