Právo NSZ

  Termín „ústavní pořádek“ je termínem pr. řádu ČR – jinde ve světě se zřejmě neobjevuje a ani by mu 

nerozuměli, a to ani ve státech s polylegální ústavou. Může to být i tím, že ani kategorie „ústavních 
zákonů“ není celospolečensky rozšířena a vyskytuje se jen v některých státech. 

  Zřejmě vhodnější by bylo, kdyby Ústava ČR použila místo termínu „ústavní pořádek“ termín „ústavní 

řád“, jež byl a je chápán právě jako soubor ústavních zákonů. 

  V historii se už jednou objevil termín „pořádek“ v ústavním dekretu prezidenta republiky č. 11/1944 

Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku; zde „právní pořádek“ znamenal obnovení systému 
práva, ve kterém panoval po přechodu od R-U chaos, jelikož zde fakticky současně platilo více 
rozdílných právních řádů tzn. „právní pořádek“ = náprava „právního nepořádku“ na území ČS tím, že 
bude zaveden úplně nový právní systém. 

  Nyní by mohlo vyplývat, že „ústavní pořádek“ je také nápravou ústavního nepořádku a nutností vytvořit 

nový ústavní systém, což ale není pravda ! Nová Ústava ČR totiž neobsahovala úplně nové normy, ale 
plno zákonů, které byly vytvořeny ještě před vytvořením Ústavy ČR. 

 
III. Listina základních práv a svobod 

Základní práva a svobody 

  vznikaly společenským konsensem 
  preambule Listiny chápe práva v ní obsažená jako přirozená práva („… uznávajíc neporušitelnost 

přirozených práv člověka, práv občana…“), významově suprapozitivní, tj. vždy mají být respektována 
státem 

  název Listina základních práv a svobod značí, že všechna práva a svobody v ní obsažena lze považovat 

za základní X neexistuje jednoznačný výklad, ale pojem „základní“ značí, že se nejedná o všechna 
práva a svobody, jimž právní řád ČR poskytuje ochranu, ale může jít buď o práva a svobody, které jsou 
nejvýznamnější nebo o ty, které představují základ (jsou zdrojem) pro práva a svobody další