Právo NSZ

  Jiným případem jsou nenaplněná ustanovení ústavy a mezery v ústavě. Ústava by měla založit 

způsob řešení všech předvídatelných vztahů mezi ústavními orgány. Mezery mohou vznikat 
legislativním opomenutím nebo tím, že předpokládané přijetí dalších ústavních předpisů se neuskuteční, 
nebo se nenaplní schválený ústavní text, nebo se neustaví ústavní orgány v ústavě předvídané (např. v 
ústavní listině 1920 se předpokládalo vytvoření autonomie Podkarpatské Rusi, ÚS předpokládaný 
ústavním zákonem o československé federaci se do r.1991 neustavil, Prozatimní Senát předpokládaný v 
Ústavě ČR nebyl nikdy vytvořen) 

  V případě, že parlament nebo jiný ústavou výlučně zmocněný orgán nemůže v ústavou nepředvídané 

situaci ústavní mezeru zaplnit, může vzniknout stav ústavní nouze - v tomto stavu chybí kompetence k 
řešení ústavní situace pro ústavní orgány 

  př. stav ústavní nouze vznikl pro Československo v době 2. světové války, kdy nemohlo být svoláno 

NS, aby přijalo zákony k řízení odporu proti Německu a zvolilo ústavně předepsaným způsobem 
prezidenta republiky  

Státní právo 

  někdy se vykládají základní právní vztahy ve státě v právním oboru nazvaném státní právo 
  ⇒ klade důraz nikoli na právní předpisy, ale na samotnou organizaci, postavení a fungování státu 
  státní právo se zpravidla vymezuje jako soustava právních pravidel vztahujících se k orgánům státní 

moci, k příslušnosti a funkcím orgánů státní moci a povinnostem občanů vůči státní moci 

  na území ČR se do r. 1948 užívalo označení obojí - ústavní i státní právo 
  po r. 1948 spíše pojem státní právo - nastolení komunistické moci s sebou přineslo zdůraznění role státu 

a potlačení osobních a politických práv občanů