Právo NSZ

jeden konkrétní 

d)  Státem  stanovená  nebo  uznaná  forma  –  aby  byla  právní  norma  platná,  musí  mít  určitou, 

státem stanovenou formu (př. Ústava, zákon, vyhláška) 

e)  Vynutitelnost  stát.  donucením  –  zabezpečuje  plnění  právní  normy  v případě,  že  právo  není 

respektováno. Zvláštním druhem státního donucení je sankce  (trest odnětí svobody) 

Druhy právní normy: 

  podle způsobu vymezení rozlišujeme: 

a)  zavazující – buď ukládají povinnost k aktivnímu jednání (placení daně) a označují  

se jako normy přikazující nebo jako normy zakazující, jež zakazují určitou činnost 

b)  opravňující – umožňují volbu některého způsobu chování 

Podle závaznosti se rozeznávají normy: 

a)  donucující  (kogentní)  –  jsou  typické  pro  veřejné  právo  a  pro  právní  subjekty  jsou  neměnitelné  a 

nepřipouští žádné odchylky 

b)  podpůrné  (dispozitivní)  –  jsou  relativně  nezávazné,  stanoví  pravidlo  chování,  které  právní  subjekty 

mohou, ale nemusí použít. Používají se tehdy, pokud si účastníci své  vztahy neupraví jinak. Subjekty 
mají  možnost,  aby  si  dohodou  určili  závaznou  variantu  chování  –  typické  pro  soukromé  právo.  To 
znamená, že si subjekty dohodnou vzájemné  povinnost a  odlišné  znění od dispozitivní právní normy. 
Pokud tak neučiní, chování se posuzuje podle dispozitivní právní normy. 

Právní  normy  třídíme  také  podle  obsahu  do  jednotlivých  právních  odvětví  a  to  na  normy  práva  občanského, 
obchodního, rodinného atd.