Právo NSZ

  nálezy ÚS 
  jednací řády Parlamentu 
  normativní akty VM a hlavy státu - dekrety, zákonná opatření; jsou dočasné, musí být dodatečně 

schváleny Parlamentem 

  mezinárodní a vnitrostátní smlouvy (uzavírají je např. autonomní oblasti Španělska) 
  multilaterální pakty o lidských právech (např. pakty OSN, Evropská úmluva o lidských právech) 

  ústavněprávní obyčeje - třeba ve Velké Británii; např. král musí souhlasit se zákonem, který schválily 

obě komory 

  sbírka náboženských pravidel - především v islámském právu: šaría 
  právo ES/EU - platí pro členské státy 

Prameny ústavního práva České republiky 

  Česká republika je demokratický právní stát a pouze právní předpisy (nikoli politická usnesení či 

politické směrnice) mohou být pramenem práva. Systém pramenů ústavního práva ČR v zásadě tvoří: 

1.  především ústavní zákony, které podle čl. 112. odst. 1 Ústavy ČR tvoří ústavní pořádek: Ústava ČR, 

Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního 
shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické 
republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České 
národní rady přijaté po 6. červnu 1992. Podle nálezu ÚS č. 403/2002 Sb., je třeba do rámce ústavního 
pořádku zahrnout i ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních 
svobodách.  

2.  mezinárodní smlouvy, které podle čl. 10 Ústavy jsou bezprostředně závazné a mají aplikační přednost 

před zákonem 

3.  akty referenda - ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává svou moc přímo (doposud byl pouze 

jeden jednorázový ústavní zákon o přistoupení ČR do EU: úz č. 515/2002 Sb.)