Psychické procesy

charakteristika vnímání

1. výběrové – podstatné od nahodilých (pozornost, motivace, stupeň únavy)

2. celostnost – vnímáme celky (co už jsme jednou vnímali, poznáme, i když je podnět neúplný)

3. významovost – nevnímáme „čistá data“ – objekty pro nás mají určitý význam

Parapsychologie

• mimosmyslové vnímání

• př. telepatie, pohnutí věcí na dálku

Představa

• schopnost vybavit si podnět, který v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány

• zakládá se na minulém vnímání (počitky a vjemy zanechávají v lidském mozku stopy)

• méně přesné a zřetelné něž bezprostřední vjem

Dělení podle:

1. smyslových orgánů – zrakové, sluchové, hmatové, čichové, …

2. obsahu

1. konkrétní – př. můj pes Bobík

2. abstraktní – př. pes obecně

1. podnětu

1. paměťové (vzpomínkové) – znovu vybavení si události z minulosti – něco, co už jsme někdy vnímali, představy minulých událostí nazýváme vzpomínky

2. fantazijní – nezávislé na předchozích vjemech, přetvoření paměťových představ na představy nové, „denní snění“, bájivá lhavost (lidé si vymýšlejí věruhodné historky)

• představy si vybavujeme na základě asociací (spojují se do řetězců, vybavení si jedné představy vyvolá vybavení si další)

Asociační zákony

• princip spojování – německý psycholog Hermann Ebbinghaus – empirický přístup, vytvořil křivku paměti

1. zákon dotyku a času – spojování představ, které vznikly na stejném místě a ve stejném čase (př. série vzpomínek na první taneční)

2. zákon podobnosti a kontrastu – spojování představ, které si jsou podobné nebo jsou naopak v kontrastu (př. představa zimy v nás vyvolá vzpomínky na léto)

3. zákon novosti – lehčeji se nám vybaví představy novějších prožitků než představy těch starších

4. zákon četnosti – dřív si vybavíme zážitky, které se v minulosti opakovaly víckrát

5. zákon živosti – představy spojené se silnými emocemi

Fantazie

• obrazotvornost

• vytváří se relativně nové představy

• základem jsou zkušenosti, vjemy a paměťové představy, které jsou pozměněné nebo zkombinované do takových celků, které se ve skutečnosti nevyskytují

• (představujeme si věci, které jsme nikdy v takové kombinaci nevnímali – jen určité vjemy z toho)

Dělení dle:

1. způsobu vytváření

1. rekonstrukční fantazie – vytvoření relativně nové představy na základě slovního popisu nebo schématického znázornění (př. technické obory, geometrie, představa literární postavy, …)

2. tvůrčí fantazie – vytvoření relativně nové představy, tvorba je originální (př. umělecká tvorba)

1. způsobu vybavování

1. záměrná fantazie – řídí se vědomým záměrem (př. vytvořit nové technické zařízení)

2. bezděčná fantazie – nemá záměrné usměrnění, představy se vybavují samy (př. denní snění)

Myšlení

• proces řešení problémů

• zachází s vjemy a představami

• dochází při něm ke zpracování a využívání informací

• vyšší forma poznání

• přemýšlíme v pojmech/ve slovech