Psychické procesy

• základní funkce:

1. označovací, zobrazovací – označuje věci, jevy, vlastnosti, vztahy atd.

2. výrazová – vyjadřuje vnitřní stavy jedince (citovou složku osobnosti)

3. vybízecí – působí na druhého člověka

• dva druhy řeči:

1. vnitřní – řeč sama pro sebe, není vyslovena nahlas, člověk ji běžně používá

2. vnější – řeč, pomocí které se obracíme ke svému okolí, rozlišujeme řeč mluvenou a psanou

Poruchy řeči

• mohou souviset s vývojovými vadami, poruchami zvuku, řeči či výslovností

1. afázie – částečná či úplná ztráta schopnosti rozumět řeči

2. mutismus – útlum schopnosti verbálně komunikovat (jedinec umí mluvit, ale odmítá to) – příčinou bývá většinou traumatizující zážitek

3. koktavost (balbucie) – porucha plynulosti řeči

4. dyslalie (dětská patlavost) – porucha artikulace (výslovnosti), některé hlásky jsou špatně vyslovovány

• poruchami řeči se zabývá logopedie

3.2 MNESTICKÉ PROCESY

Paměť

• soubor procesů, které umožňují osvojení informací, jejich uchování a vybavení

Základní procesy paměti:

1. kódování (=zapamatování) – přeměna informace do takové formy, kterou paměť dokáže uchovat – informace jsou vštěpovány do paměti, v průběhu vzniká v mozku paměťová stopa

• zapamatování:

1. bezděčné (spontánní) – informace, které jedince upoutaly, často souvisí se silným emočním zážitkem

2. úmyslné – informace, jež souvisí s vytyčeným cílem a vůlí

1. uchování – zapamatované informace (zkušenosti) přebývají v paměti

2. vybavení – znovupoznání a reprodukce uchovaných informací

• v průběhu času dochází k procesu zapomínání

• k zapomínání dochází ze dvou důvodů:

1. rozpad paměťové stopy

2. narušení paměťové stopy jinou

• největší část osvojovaného zapomínáme zpravidla bezprostředně (pár hodin) po zapamatování

• na míru zapomínání má vliv mnoho činitelů (porozumění informacím, zájem...)

• abstraktní informace zapomínáme rychleji než ty konkrétní

Druhy paměti podle:

1. délky uchování obsahů (informací, zkušeností)

1. krátkodobá paměť (operativní) – slouží k zapamatování si informací po dobu několika sekund, maximálně minut, většinou pracuje se sluchovými a zrakovými vjemy, informace z krátkodobé paměti lze přenést do dlouhodobé – podmíněno opakováním informací

2. dlouhodobá paměť – slouží k uchování toho, co bude jedinec potřebovat delší dobu (měsíce, roky), uchování a vybavení si informací z dlouhodobé paměti závisí na tom, jakým způsobem byla informace osvojena

1. kognitivního (poznávacího hlediska)

1. deklarativní paměť – ukládá vzpomínky a faktické znalosti

1. sémantická paměť – znalosti a fakta o světě, úzce souvisí s jazykem)

2. epizodická paměť – informace o událostech z našeho života, autobiografická paměť jedince)

1. nedeklarativní paměť – uchovává motorické návyky, zručnost, …