Teorie osobnosti

Jungova teorie osobnosti

Osobnost

4 základní vrstvy (subsystémy)
Kolektivní nevědomí – naše osobnost zdědila po předcích (zkušenosti rasy, národu, širší rodiny –
dobré i špatné /uložené archetypy)
Osobní nevědomí – zážitky, info nastřádané v průběhu života a běžně je nepoužíváme; sídlo a původ
komplexů
Ego – vědomé já – všechny myšlenky, které dokážeme používat; řídí osobnost do 30-40 let
Bytostné já „das Selbst“ – nevědomí i vědomí (racionální jednání + city), nejvyšší kontrola čl.
(superego)
Kolektivní nevědomí a osobní nevědomí – nevědomí
Ego, bytostné já – vědomí

Archetypy

Od roku 1919
Nachází se v kolektivním nevědomí
= vzorec, předobraz (praobraz) chování, který nám pomůže utvořit si představu „jak má, co vypadat“,
sdělení všelidské zkušenosti, projevující se ve snech nebo fantaziích
např. pohádky (zobrazení zla, hrdina,…)

Archetypy kolektivního nevědomí si lze podle jungiánů představit jako DNA lidské psýché. Všichni lidé sdílí společné dědictví tělesné podoby a určité predispozice ke specifickým materiálním formám (mít dvě nohy, srdce apod.) a podobně mají také vrozené psychologické predispozice ve formě archetypů tvořících kolektivní nevědomí

Animus = představy, které má žena o muži (pomáhá ženám pochopit muže)
Anima = muž o ženě
Stín = „horší já“, temná zvířecí stránka naší osobnosti (zvíře v nás chce něco udělat, ale archetyp
persona to potlačí)
Persona = „maska“ čl., kterou si nasazuje před světem

vzájemně se prolínají
Jak víme, že se máme chovat, abychom byli společ. Přijímáni
Naše osobnost x zakrývání naší osobnosti
matka, dobro, zlo

Komplexy

= psychické prvky, které se vymkly kontrole osobního vědomí
Vznik je vázán na řadu nějakých nepříznivých okolností (traumat)
Mají negativní vliv
Vnější zážitky (někdo něco řekne, něco se přihodí)
Povahové faktory (tvoří všechny vlivy)
Měly by být vyřešeny do dospělosti
Nevyřešení – psych. poruchy, onemocnění neurózy
Nejčastěji vznik v dětství (4-5 let) a dospělosti

Jungův vývoj osobnosti

= osvobození od stáda
Předěl kolem 40. roku (životní nadhled), jiné priority

introvert x extrovert
Základní psych. Funkce – myšlení - čl. zkoumá dané skutečnosti, zpracování vnímaného
cítění
smyslové vnímání
intuice – poznávání skrytého významu něčeho

Obranné mechanismy

Vytěsnění – spojené s jakýmkoli přáním
(ne)záměrné
Symbolizace – nepřijatelné přání nahrazeno přijatelným, které ale má podobnost s přáním původním

Uplatnění teorie v praxi

Teorie o archetypech (hl. persona)
Komplexy
extroverze x introverze

Alfred Adler (1870 – 1937)

Lékař
Vychází z psychoanalýzy, klade důraz na individ. zkušenost čl. a vztah mezi čl. a společností
Zakladatel tzv. individuální psychologie
Život: židovská rodina, Vídeň, trpěl v dětství křivicí (trpěl méněcenností), doktor – očař
spolupracoval s Freudem – nesouhlasil však se všemi body jeho teorie
zajímal se o sociální nerovnost
přednášel na univerzitách