Pracovní právo přednášky

Negativní vymezení

Služební zákon se ovšem nevztahuje na všechny fyzické osoby, které jsou státními zaměstnanci. Například příslušníci Policie České republiky, příslušníci Vězeňské služby České republiky nebo vojáci z povolání nebo příslušníci Hasičského sboru. Služební zákon dbá ve zvýšené míře o nezbytnost státní službu jednotně organizovat, řídit, kontrolovat a výrazněji oddělit od politického vlivu. Proto se také nevztahuje na politické funkce jako například na vedoucího Úřadu vlády České republiky.

Služební poměr mezi fyzickou osobou (státním zaměstnancem) a státem není zakládán pracovní smlouvou, ale má jít o jednostranné jmenování státem, s předchozím souhlasem fyzické osoby, která hodlá být státním zaměstnancem záchranného sboru mají svou vlastní úpravu služebního poměru.

• leden 2014 - Sněmovna podpořila v prvním čtení navzdory kritice opozice novelu služebního zákona z pera poslanců ČSSD. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tím splnila podmínku prezidenta Zemana pro jmenování nové vlády.

• květen 2014 – Vládní strany ČSSD, ANO a KDU-ČSL finalizovaly podobu služebního zákona.

• říjen 2014 – Senát schválil novelu služebního zákona.

• říjen 2014 – Prezident Miloš Zeman vetoval novelu služebního zákona.

ZÁKON č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o úřednících)

Zákon nabyl účinnosti ne 1.1.2003. V této době byl v našem právním řádu zcela novým prvkem. Právní postavení zaměstnanců obcí a krajů působících v obecních a krajských úřadech a vykonávajících samostatnou a (nebo) přenesenou působnost se až do té doby řídily pouze zákoníkem práce doplněným o některé zvláštnosti v zákoně o obcích, resp. zákoně o krajích a zákoně o hlavním městě Praze (např. jmenování vedoucích odborů, tajemníka obecního úřadu a ředitele krajského úřadu, resp. Magistrátu hl.m.Prahy).

Tento právní předpis obsahuje, ve vztahu k zákoníku práce, zvláštní pravidla především pro vznik, trvání a zánik pracovního poměru úředníků obcí a krajů. Cílem úpravy je také ochrana právního postavení úředníků při výkonu veřejné správy ve vztahu k voleným orgánům územních samosprávných celků. Ze zvláštního postavení citovaného zákona vyplývá obecná podpůrná platnost zákoníku práce všude tam, kde zákon o úředních územních samosprávných celků nestanoví vlastní, zvláštní pravidla.

Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu10 byl hlavním důvodem jeho přijetí zánik okresních úřadů k 31.12.2002, ze kterého vyplývá "zvýšená důležitost úpravy postavení úředníků územních samosprávných celků pro kvalitu výkonu veřejné správy", přičemž "přínosy reformy územní veřejné správy pro občany by byly podstatným způsobem znehodnoceny, pokud by úředníci územních samosprávných celků nebyli dostatečně odborně zdatní a pokud by nebyly posíleny právní záruky jejich nestrannosti." V obecné části důvodové zprávy se dále říká, že "hlavním cílem návrhu zákona o úřednících územních samosprávných celků je zajištění kvalitního, efektivního a nestranného výkonu veřejné správy v území. Předpokladem k tomu je profesionalizace úředníků samospráv. Profesionalizací se rozumí zvýšené nároky na jejich odbornost, stanovení povinností odpovídajících charakteru jejich práce a poskytnutí záruk a kompenzací, které by vyvažovaly rozšířené nároky a povinnosti."