Světová ekonomika výcuc

Rozsah tohoto obchodu se zaznamenává v technologické platební bilanci, která informuje o stupni technologické závislosti dané ekonomiky, o technologiích použitých v produkci a o vazbě mezi výzkumem a technologickými příjmy daného státu. Součástí TPB jsou:

• transfery technologické – patenty, vynálezy, licence

• transfery designů, ochranných známek a průmyslových vzorů – v rámci prodeje, licencí a franšíz

• poskytování technických služeb

• zajištění průmyslového výzkumu a vývoje financovaného buď v zahraničí, nebo ze zahraničí

• mezinárodní pohyb pracovní síly

pracovní síla – méně mobilní faktor z důvodu migračních zákonů, dopravních nákladů, nedostatku informací o poptávce po práci, či z důvodu jazykových. I přesto dochází k jeho pohybům jak legálním, tak nelegálním, a to z důvodu ekonomických i neekonomických.

Ekonomické příčiny:

• rozdíly v ceně pracovní síly

• hledání volné zemědělské půdy a zkušeností

Neekonomické příčiny

• důvody politické, vojenské, rasové, náboženské, národnostní

• Pohyb pracovní síly mezi zemí mateřskou a hostitelskou způsobuje:

  • v zemi mateřské – snížení počtu pracovní síly, zvýšení reálné mzdy

  • v zemi hostitelské - zvýšení počtu pracovní síly, snížení reálné mzdy

Pohyb bude trvat tak dlouho, dokud se nevyrovnají mezní produkty práce v obou ekonomikách.

Mezinárodním pohybem pracovních síl dochází k:

• vyrovnání reálných mezd mezi ekonomikami

• růstu celkového objemu světové produkce

• poškozování některých skupin obyvatelstva v domácí ekonomice – menší reálné mzdy, v zahraniční ekonomice jsou znevýhodněni vlastníci kapitálu a půdy menší nabídkou práce

Kladné efekty pohybu – zvýšení ekonomické efektivnosti v celosvětovém měřítku, snižování úrovně nezaměstnanosti v méně vyspělých ekonomikách, zvyšování příjmů imigrantů, příjmů z obchodu v přijímací zemi, příliv vysoce kvalifikovaných pracovníků – „brain-gain“

Záporné efekty pohybu – imigrační náklady v přijímací zemi (administrativní náklady spojené s provozem imigračních úřadů), adaptace pracovních sil v nové zemi (jazyk, kultura, zločinnost), snížení produktivity práce v emigrační ekonomice, zvýšení úrovně nezaměstnanosti v přijímací zemi spojené s rostoucím napětím jak na trhu práce, tak z pohledu sociálního (rasismus), odliv kvalifikovaných pracovních sil (únik mozků) z mně vyspělých ekonomik „brain-drain“.

Historický vývoj

v minulosti docházelo k pohybu z Evropy a rozvojových zemí Afriky a Asie do USA, Kanady a Austrálie, kdy největší migrace probíhala v 19. století. V 50., 60 a na počátku 70. let 20. století dochází k pohybu pracovní síly z rozvojových zemí do zemí západní Evropy. Po 2. světové válce potřebovaly ekonomiky některých západoevropských zemí doplnit nedostatečný objem pracovních sil, potřebný pro znovubudovaný průmysl. Tyto země hledaly pracovní sílu ve svých bývalých koloniích, pak i v dalších zemích. Najímání pokračuje dodnes, neboť přetrvává potřeba levné, nekvalifikované síly, hlavně v průmyslové výrobě.