Světová ekonomika výcuc

Závěr - po vstupu ekonomik do mezinárodního obchodu zůstává poptávka RD stejná, jen nabídka RS se liší. Mezinárodní obchod zvyšuje ceny jednoho statku v domácí ekonomice a snižuje v ekonomice zahraniční, jinak řečeno, zhoršuje směnné relace v ekonomice domácí a zlepšuje je v ekonomice zahraniční

Faktory ovlivňující světovou cenu

Dynamika a úroveň světových cen je ovlivněna celou řadou faktorů, k nimž patří:

1) Faktory působící na úroveň hodnoty zboží

- úroveň a dynamika produktivity práce

- přírodní podmínky

2) Faktory ovlivňující mezinárodní nabídku a poptávku

- státní zásahy (ochranářská opatření)

- vliv nadnárodních společností

- vliv hospodářského cyklu

- významné politické události

3) Faktory ovlivňující nominální úroveň světových cen

- změny kurzů

- inflační vzestup cen

Obchodní politika státu

souhrn zásad a jim odpovídajících prostředků, kterými stát působí na stimulaci nebo zesílení vývojových tendencí zahraničního obchodu. Cílem je zajistit růst a vnější rovnováhu ekonomiky. Hospodářská politika = obchodní koordinace mezinárodního pohybu VF.

• Obchodní politika každého státu vychází ze dvou koncepcí

  • Liberalismu - nezasahování státu do mezinárodního obchodu, co nejméně omezovat nebo kontrolovat dovoz a vývoz. Hlavním nástrojem liberalizace obchodu je WTO

  • Protekcionismu - zavádění opatření na podporu domácí produkce

    • progresivní - ochrana domácích výrobků před zahraniční konkurencí (cla, kvóty)

    • degresivní (sociální) - ochrana útlumových odvětví pro zachování pracovních míst

    • agresivní - proexportní politika - vývozní subvence, prémie, státní úvěry na vývoz

Protekcionalismus se uplatňuje pomocí:

autonomních opatření - jednostranná rozhodnutí státu

a) cla

b) kvantitativní restrikce

c) devizové restrikce

d) technické překážky

e) podpory vývozu

smluvních opatření

a) obchodní smlouvy

b) obchodní dohody

c) platební dohody

Clo

autonomní nástroj obchodní politiky státu (dovozní, vývozní), poplatek vybíraný za zboží přecházející hranice země. Clo plní 3 funkce:

• rozpočtovou a fiskální - clo je příjmem do státního rozpočtu

• regulace vnitřního trhu - regulace dovozu a ochrana domácích výrobců

• regulace vnější směny statků - teritoriální zaměření směny a sortimentní skladby

Účinky dopadu na fungování ekonomiky zavedením cla:

• protekcionistický - důsledkem je zvýšení ceny dováženého zboží. Chrání domácí výrobce, ale způsobuje ve svém důsledku ekonomickou ztrátu - náklady spojené s uvalením cla

• na spotřebu - dochází ke spotřebitelské ztrátě → omezení spotřeby v důsledku zvýšení cen

• na státní rozpočet - cla jsou příjmem do státního rozpočtu. Čím méně je země rozvinutá, tím větší část příjmů státního rozpočtu pochází z cel

• přerozdělovací - cla přerozdělují důchod mezi faktory, které jsou do výroby zapojeny (část spotřebitelského přebytku náleží domácím výrobcům)

• konkurenční - zavedení cla omezuje zahraniční konkurenci a z domácích výrobců se mohou stát monopoly či oligopoly, (odůvodněné zavedení cel existuje jen v případech ochrany zaváděných odvětví)

• důchodový - peníze za cla neplynou do zahraničí, zůstávají doma. Zavedení cel v případě nezaměstnanosti zvyšuje důchody a zaměstnanost a v plné zaměstnanosti inflaci

• na platební bilanci – krátkodobě vede zavedení cla přes pokles dovozu ke zlepšení salda běžného účtu platební bilance

• na směnné relace – clo zvyšuje cenu dováženého zboží a snižuje (relativně) cenu zboží domácího, které v případě vývozu zlepšuje směnné relace. Pokud dojde k odvetným opatřením jiných ekonomik v podobě cel, pak se směnné relace zhoršují.