Světová ekonomika výcuc

Základní metody integrace

• Institucionální - klade důraz na úlohu institucí v integračním procesu, nutné uplatňování aktivní ekonomické úlohy státu (např. použito při vytvoření EU)

• Funkcionální - spontánní integrace, kde integrační proces řídí nadnárodní instituce a stát pouze odstraňuje překážky, které stojí spontánnímu procesu (odstraňování cel a kvót v zahraničním obchodu)

Integrační stupně

několik typů seskupení zemí z hlediska jejich úrovně prointegrovanosti. Představují přechodné etapy od nejnižších úrovní ekonomické spolupráce zemi až k úplné ekonomické a politické integrací zemí. Jsou to:

• pásmo volného obchodu

• celní unie

• primární hospodářská unie

• rozvinutá hospodářská unie

• formativní hosp. a měnová unie

• komplexní hosp. a měnová unie

• hospodářská a politická unie

• Pásmo volného obchodu (zóna volného obchodu)

nejnižší stupeň, dochází ke zrušení tarifních a kvantitativních omezení obchodu mezi státy, které se integrace zúčastní. Každá země si realizuje svou zahraničně – obchodní politiku (cla, kvóty) vůči třetím, nečlenským zemím. Nejznámější: ESVO - Evropské sdružení volného obchodu, NAFTA - Severoamerická dohoda o volném obchodu.

• Celní unie

zúčastěným zemím umožňuje využívat výhod eliminace obchodních bariér pro volný pohyb zboží, vytváří jednotné celní území a zavádí společnou obchodní politiku, kterou členské země koordinují.

• Primární hospodářská unie (nebo společný trh)

zajišťuje volný pohyb zboží a přistupuje ke snižování překážek volného pohybu služeb a VF (pracovní síly a kapitálu).

• Rozvinutá hospodářská unie

dochází k úplnému odstranění bariér, které stojí v pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu, a to i tzv. překážek neviditelného charakteru. Jedná se o překážky věcného charakteru (vstupní a výstupní kontroly, poplatky a další formality), technického charakteru (rozdíly technických, zdravotních, hygienických a bezpečnostních norem) a fiskálního charakteru (rozdíly v míře zdanění u nepřímých daní).

• formativní hospodářská unie a měnová unie – dochází k vytvoření a zavedení společné měny, je uplatňována společná měnová politika nově zřízenou nadnárodní společenskou měnovou institucí. Vyskytuje se v:

  • symetrické podobě – např. EMU, zavedena jedna společná měna a společná měnová instituce (Evropská centrální banka), která řídí měnovou politiku

  • asymetrické podobě – členské státy si zachovávají své měny, ale je určena jedna dominující centrální banka, která rozhoduje o měnové politice.

• úplná hospodářská a politická unie – zatím nedosažený stupeň, na společném principu se provádí měnová politika a některé další hospodářské politiky, na kterých se země dohodnou. Vyžaduje vysoký stupeň prointegrovanosti a realizace všech dílčích hosp. politik a politiky fiskální