Světová ekonomika výcuc

Regionální nerovnoměrnost růstu světové ekonomiky

nerovnoměrný vývoj světové ekonomiky ovlivňují:

• přírodní podmínky - základní podmínky růstu jsou dány přírodou - je to existence VF (půdy, surovin a pracovní síly). Jejich využití primárně ovlivňují klimatické a geografické podmínky. Klima může být natolik nepříznivé, že omezí podmínky pro přežití člověka (pouště, polární oblasti, pralesy) a znemožní využít tak např. nerostné suroviny ukryté v půdě. Geografická odlehlost a těžká přístupnost sídlišť lidí ztěžuje výměnu informací, omezuje obchod a vede k retardačnímu vývoji takovýchto izolovaných společností. Tam kde jsou klimatické podmínky příznivé, tam se rozvíjí lidská civilizace. Tam, kde lidé žijí v nepříznivých klimatických podmínkách nebo v izolovaných civilizacích dochází k retardačnímu vývoji.

• forma organizace společnosti (společenské podmínky) - charakter organizace společnosti, vlastnické vztahy, možnost realizace svobodné vůle člena společnosti a schopnost přijímat a generovat inovace.

• velikost trhu - je dána velikosti ekonomiky a mírou zapojení do světové ekonomiky a charakterem zapojení do světové ekonomiky, což se odráží ve struktuře zahraničního obchodu.

• Charakteristickým znakem světové ekonomiky je regionální nerovnoměrnost (různé stupně ekonomického rozvoje, komoditní struktura)

• efekt dohánění – RZ se snaží nastartovat rychlý ekonomický růst. Mají výhodu, že nemusí objevovat nic závratného, jen přeberou objevené inovace a technologické postupy. Že je to možné, dokazují dnešní nově industrializované země.

Vývoj sektorové struktury světové ekonomiky

• Odvětví = souhrn výrobních jednotek produkujících týž produkt.

• Odvětvová (sektorová) struktura – zastoupení jednotlivých odvětví v ekonomice, tím ukazuje na ekonomickou vyspělost. Změny v odvětvové struktuře jsou dány vlivem a uplatněním technologického pokroku.

Regionální nerovnoměrnost růstu a rozvoje se projevuje ve vývoji sektorové struktury světové ekonomiky. Ten lze charakterizovat vývojem zastoupení jednotlivých odvětví v ekonomice – podílem ekonomických sektorů na tvorbě HDP, nebo na celkové zaměstnanosti. Tím ukazuje na jejich ekonomickou vyspělost.

• Ekonomické sektory:

  • primární sektor (A) – zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba

  • sekundární sektor (I) – průmysl, stavebnictví, energetika

  • terciární sektor (S) – doprava, spoje, obchod, finance, věda, školství

• Typy struktur podle převažujícího odvětví na tvorbě HDP:

  • tradiční ASI – převládá zemědělství

AIS – zemědělství + průmysl

• Industriální IAS - s nižší industriální strukturou a převládajícím průmyslem

ISA – vyšší industriální struktura

• Moderní SIA – převládají služby

Příčiny vývoje ekonomické struktury jsou v růst produktivity práce vlivem vědeckotechnického pokroku, uvolňování pracovních míst ve prospěch I a S.