Světová ekonomika výcuc

Růst světové ekonomiky a vědeckotechnický pokrok

• Vědeckotechnický pokrok je proces neustálého nalézání poznatků (invencí) a jejich realizace formou inovací do procesu výroby statků a služeb. Projevuje se na úrovni mikroekonomické, makroekonomické, národní i nadnárodní/světové. Důsledkem pokroku jsou změny struktury stávajících výrobních celků, projevující se jako změna dělby práce, specializace a kooperace mezi jednotlivými výrobními celky, vznikem nových výrobků, nových oborů a odvětví výroby a služeb a zánikem oborů starých. Uvedený vývoj probíhá v cyklem, pro něž je charakteristický dynamický rozvoj nosných odvětví.

• Specializace - daný výrobce omezuje sortiment výroby jen na úzký okruh, který produkuje efektivněji než ostatní výrobci a dosahuje tak výnosů z rozsahu.

• Diverzifikace výroby – rozšiřování sortimentu výroby o nové výrobky uspokojující stále nové potřeby.

• Internacionalizace výroby - je proces, kdy zahraniční obchod vstupuje přímo do procesu výroby. V jedné továrně v jedné zemi není vyráběn celý výrobek, ale je montován z celků, které jsou vyrobeny v jiných zemích.

• Na národní úrovni vede vědeckotechnický pokrok k rostoucí specializaci země, což se projevuje růstem objemu obchodů a vede ke vzniku vzájemné závislosti – interdependenci zemí. Vyspělé ekonomiky nejsou schopny vlastními silami efektivně produkovat všechny na světě produkované výrobky. Musí se tedy zapojit do mezinárodní dělby práce. Rozvoj země není možný bez aktivního zapojení do mezinárodní dělby práce, na druhé straně je rozhodování země ovlivněno vývojem v jiných zemích a dochází k internacionalizaci světové ekonomiky. Proces vtahování národních ekonomik do světové ekonomiky se v posledních 10 letech stále prohlubuje a hovoříme o globalizaci světové ekonomiky. Specializace a potřeba realizovat výnosy z rozsahu vedou ke snahám o liberalizaci obchodu jednotlivých zemí. Jejím projevem je i vytváření regionálních integračních seskupení různých typů.

NEROVNOMĚRNOST VĚDECKOTECHNICKÉHO POKROKU

Vědeckotechnický pokrok ovlivňuje ekonomický růst i rovnoměrnost růstu, probíhá v cyklech. Tyto cykly jsou vyvolány a doprovázeny zaváděním výrobních a procesních inovací, základní prostředky jsou obnovování vždy na vyšší technické úrovni. Základní rytmus hospodářskému vývoji dodávají radikální inovace, jimiž vznikají zcela nová odvětví bez kontinuity s minulostí. Tento explozivní rozvoj vyjadřuje „S“ křivka, která táhne ke konjunktuře výrobu běžného zboží.

• Typy cyklů:

  • Kondratěvův hospodářský cyklus – dlouhodobý, 60 let, je spojován se zásadními inovacemi, nosný cyklus.

    • (1780–1842) – první průmyslová revoluce (parní stroj)

    • (1842-1898) – druhá průmyslová revoluce (železnice, ocelářství, výbušný motor)

    • (1898-1950) – deformace válkami a velkou hospodářskou krizí (elektroenergetika, elektrotechnika, automobily, letadla)

    • (1950-1997) – elektronika, polovodiče, mikročipy

    • (1997 - dnes) – nanotechnologie (papír s pamětí, ocel zacelující trhliny), biotechnologie (genetická manipulace)