Světová ekonomika výcuc
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
stagflace = stagnace spojená s vysokou inflací
slumpflace = pokles produktu spojený s inflací
jako důsledek keynesianské regulace ekonomiky, která neumožňovala řešit problémy tržní ekonomiky té doby. Na krizi reagovaly pružně jen HVZ, v RZ se problémy prohloubily a v zemích CPE došlo ke kolapsu.
V r. 1973 propukla ropná krize, země OPEC (mezinárodní kartel sdružující země vyvážející ropu) omezily těžbu ropy a zvedly ceny. Akce zemí OPEC znamenala dílčí prolomení dosavadní mezinárodní dělby práce ze strany ropných RZ; petrodolary uložili do bank a podniků v Evropě, což umožnilo zahájit náročné investiční programy – nevhodné investice = zadlužení
V 1972 – surovinová krize ve 3 světových centrech, potravinová krize jako důsledek neúrody.
Důsledkem oslabení pozic USA ve svět. ekonomice a jejich dohánění Japonskem a Evropským společenstvím byl odchod od partity zlaté devizy. Došlo k zániku zlatého standardu a přestavbě mezinárodního měnového systému - vznikla košová měna označována jako Zvláštní právo čerpání SDR, vytvoření Evropského měnového systému. Vzrůstá úloha mezinárodních finančních institucí. Zlato přestalo hrát jakoukoliv roli.
Zásadní inovace: minimalizace v elektronice, počítače, automatizace výroby, robotizace, informační technologie, klesala energetická náročnost výroby, kosmické spoje, navigační systémy
Počátek 80.let 20.stol.- hospodářská krize v HVZ, RZ i CPE. HVZ se z krize rychle vymanily díky vědeckotechnickému pokroku, restrukturalizací a modernizací ekonomiky (nástup monetarismu).
RZ teprve nedávno urychlily svou ekonomiku, důvodem pomalejšího růstu byla velká zadluženost.
Zvláštní skupinou RZ se staly nově industrializované země (NIZ), které dosáhly ekonomického rozvoje a přibližují se k HVZ. Jejich rozvoj je spojen s velkým zadlužením a politickou nestabilitou (argentinská cena za rozvoj) nebo potlačování sociálních práv obyvatel (korejská cena za rozvoj)
V 90. letech 20. století zánik CPE – nedokázaly adekvátně reagovat na vývoj ve světě, užít vědeckotechnický pokrok. Rozpad spojen s politickou nestabilitou, rozpadem trhu, poklesem výroby. Na druhé straně obrovský růst v jihovýchodní Asii a Číně – úspěšně transformovaly CPE na ekonomiku tržní.
Koncem 90. léta 20 století - vzestup ekonomiky USA, krize v Japonsku, finanční krize v jihovýchodní Asii a Rusku. EU – rozšiřování a vytvoření měnové unie.
Centry světové ekonomiky zůstaly USA, Japonsko a EU, dále nastupovala skupina bývalých rozvojových zemí - nově industrializované země jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. Bývalé CPE se transformovaly v ekonomiky tržní, označují se jako tranzitivní ekonomiky. Rozvíjí se Čína a Indie. Tranzitivní ekonomiky + nově industrializované země + Čína a Indie vytvořily skupinu označovanou jako emerging markets (vynořující se trhy).