Světová ekonomika výcuc

1 - 3. cyklus = industriální cykly

4. cyklus = postindustriální cyklus

• Juglarův hospodářský cyklus – střednědobý, 10 let

• Kitchinův hospodářský cyklus – krátkodobý, 3 -5 let

• Tendence ve světové ekonomice

Základní charakteristikou rozvoje svět. ekonomiky je jeho časová a regionální nerovnoměrnost, která je dána existujícími přírodními a společenskými podmínkami, je důsledkem vědeckotechnického pokroku. Dochází k větším rozdílům mezi HVZ a RZ.

Ve svět ekonomice se prosazují tendence:

• Internacionalizace - proces rozšiřování a prohlubování mezinárodních ekonomických vztahů v důsledku specializace. Jednotlivé ekonomiky se zaměřují na výrobu těch výrobků, ve kterých vynikají.

• Interdependence - prohlubování mezinárodní dělby práce, jednotlivé ekonomiky nevyrábějí všechno. Roste závislost na dovozu z jiných zemí.

• Regionalizace - projevuje se tím, že v některých regionech svět. ekonomiky se procesy prosazují intenzivněji než v jiných. Vytvoření center světové ekonomiky kolem nejsilnějších zemí.

• Integrace - vznikají regionální ekonomické integrace vymezené systémem mnohostranných smluv mezi zapojenými zeměmi, orgánů a organizací, které usměrňují rozvoj těchto integrací. Vznikají celky větší ekonomické síly a konkurenceschopnosti. Integrace na mikroekonomické úrovni = vytváření velkých transnacionálních korporací

• Globalizace - tendence z 90. lét 20. století, je to internacionalizace vyššího typu. Nositeli jsou nadnárodní společnosti. Liberalizace pohybu kapitálu umožňuje, aby firmy mohly přemisťovat výrobu do regionů s levnějšími výrobními faktory a dosahovaly tak max. zisku. Globalizaci charakterizujeme jako zesvětovění výroby a trhů doprovázené změnou role národního státu v ní.

Integrace a globalizace světové ekonomiky

Globalizace - rozvoj mezinárodních ekonomických vztahů (internacionalizace prostřednictvím mezinárodního obchodu a pohybu kapitálu), jež vede k prohlubující se propojenosti a vzájemné závislosti národních ekonomik. Charakteristické je pro daný proces i růst počtu nadnárodních ekonomik. Výrobcům nestačí na určitý trh dovážet výrobky, ale chtějí být na tomto trhu úspěšní, a proto musí na cizím trhu výrobky vyrábět. Firmy přesouvají výrobu co nejblíže oblastem s levnými výrobními faktory s cílem maximalizovat své zisky. V širším měřítku se začíná prosazovat ve svět. ekonomice po druhé svět. válce.

Globalizační proces stojí na 3 základních pilířích:

• Liberalizace mezinárodního obchodu - spočívá v postupném odstraňování bariér omezující volný pohyb zboží a služeb, v odbourávání překážek volného pohybu pracovní síly a kapitálu v rámci svět. ekonomiky. Prosazuje se ve dvou formách:

  • jako regionalismem - vytváření regionálních ekonomických integrací různého stupně a poskytování výhod v těchto oblastech pouze jejich členům

  • multilateralismem - poskytování výhod daleko širšímu okruhem zemí, okruh poskytovaných výhod je užší. Nejznámější instituce je WTO (1995) dle GATT. Důležitou podmínkou pro utvoření globální ekonomiky je směnitelnost VF, hl. kapitálů.