Světová ekonomika výcuc

• USA jsou charakteristické:

  • vysokým stupněm palivové a surovinové soběstačnosti

  • dovozy: podobně jako EU: dopravní zařízení a primární zdroje

  • vývoz: zemědělské produkty, průmyslové materiály, polovodiče, výpočetní technika, kancelářské přístroje, telekomunikační zařízení, dopravní technika

  • největší podíl high-tech produkce na celkových vývozech (30%)

  • vývoz do: Kanada, EU, Mexiko, Čína, Japonsko

• Japonsko:

  • nemá vlastní energetické zdroje

  • největší položku v dovozu tvoří minerální paliva

  • významnou roli v importu hrají výrobky průmyslové elektrotechniky a strojírenské techniky a potraviny

  • hlavní vývozní položky: elektrická zařízení, osobní automobily a jejich části, dopravní zařízení, strojírenská technika, elektronické zboží

  • podíl high-tech produkce na celkových vývozech (23%)

  • Z Japonska směřuje nejvíc vývoz do USA, pak Čína, EU, nově industrializované země

• EU:

  • s „energiemi“ je na tom o něco lépe než Japonsko

  • v dovozech převažují stroje a dopravní zařízení, dovozy primárních zdrojů

  • nejhorší podíl high-tech produkce na celkových vývozech (15%)

  • do USA směřuje 25% zahraničního obchodu EU, následuje Středomoří 10%, JV Asie a Čína, do Japonska jen 5%

účast na regionálních ekonomických integracích

• Integrační aktivity USA

  • účastní se regionální ekonomické aktivity

  • je součástí Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA 1993 (USA, Kanada, Mexiko)

  • účastní se jednání o vytvoření Celoamerické zóny volného obchodu FTAA

  • věnuje značnou pozornost perspektivním oblastem ve světové ekonomice – trh JV Asie, vytvoření zóny volného obchodu = Asijsko-pacifické hospodářské společenství APEC 1989

  • rezervovaně se staví k vytvoření zóny volného obchodu s EU = Transatlantická zóna volného obchodu TAFTA

• Integrační aktivity Japonska

  • je mnohem méně aktivní v zapojování do mezinárodní ekonomické integrace, pouze spolupráce v rámci Asijsko-pacifické hospodářské společenství APEC

Čína

třetí největší země s největším počtem obyvatel. HDP dosahuje 2,1 biliónů USD – zaostává za triádou. Pokud by se přepočet čínské měny na USA prováděl s využitím parity kupní síly, bylo by HDP 8, 2 biliónu, což by převyšovalo HDP Japonska (3,9 biliónu USA) – Čína by byla na 2. místě za USA a rychle USA dohání. HDP roste dlouhodobě průměrně tempem 7 – 8 %, což je výrazně více, než vykazuje triáda. V posledních letech je tempo růstu HDP 10 %.

Z hlediska ekonomické úrovně měřené ukazatelem HDP / obyvatele patří mezi RZ. Je zemí s industriální strukturou ekonomiky (průmysl – služby – zemědělství). Pozitivem v oblasti průmyslu je přesun od produktů s nízkou přidanou hodnotou k moderním průmyslovým odvětvím. Zhruba polovina obyvatel je zaměstnána v zemědělství, třetina v průmyslu a zbytek ve službách.

Ekonomická pozice je ovlivněna procesem ekonomických a politických reforem (od 1978), aktivní prosazování otevírání se světu, kde tyto změny v žádném případě neměly vést ke zpochybnění vedoucí úlohy komunistické strany. V 1978 se Čína přihlásila k tržním principům – základ nového hospodářského uspořádání země s názvem socialistická tržní ekonomika. Plán restrukturalizace obsahoval: