Světová ekonomika výcuc

bankovky byly směnitelné pouze za zlato. Existovaly 3 formy - standard zlaté mince, standard zlatého slitku a standard zlaté devize. Období standardu zlaté mince - 1819 bylo v Anglii zlato zákonně ustanoveno jako jediný kov britské libry, 1870 se začal používat „celosvětově“. Povinností centrální banky bylo udržovat oficiální paritu mezi měnou a zlatem, k tomu potřebovala odpovídající zásobu zlata. CB musely hlídat, aby do ekonomiky neplynulo velké množství zlata ze zahraničí a naopak. Snaží se omezovat velké výkyvy v PB, sumu běžného účtu PB a nerezervní komponenty kapitálového účtu.

• Pravidlo hry zlatého standardu - prodej domácích aktiv v případě deficitu a nákup domácích aktiv v případě přebytku PB.

Byl kladen důraz na vnější rovnováhu ekonomiky a né na rovnováhu vnitřní (kdy docházelo k nárůstu cen na národní úrovni. V rámci zlatého standardu byla většina měn směnitelná za zlato a mezi jednotlivými měnami existoval systém fixních devizových kurzů.

• Mezinárodní měnový systém v meziválečném období

V období 1.svět.války opustily státy zlatý standard z důvodu financování válečných výdajů tištěním peněz. V 1919 se USA vrátily ke zlatému standardu, byly následovány dalšími státy, které profitovaly s finanční stability tohoto systému. Na konferenci v Janově 1922 se ekonomiky dohodly na úsporném zacházení se zlatem a krytí bankovek i devizovými rezervami měn směnitelných za zlato (USD a britská libra) – návrat k standardu zlatého slitku, povolen částečný standard zlaté devizy pro malé ekonomiky. 1931 byla nucena Anglie z důvodů hluboké deprese zrušit směnitelnost libry za zlato a provést devalvaci libry, což vyústilo k nedůvěře k Londýnu jako finančnímu centru a byly vytvořeny měnové bloky:

• librový blok – tvořily je země, které opustily standard zlatého svitku. Ekonomiky tohoto bloku devalvovaly své měny a ty byly vázány na libru jako rezervní měnu, výsledkem byla stabilita měn a mírná inflace

• dolarový blok – vytvořen, když dolar devalvovat, Roosevelt zrušil obchod se zlatem, ražbu zlatých mincí a směnitelnost dolaru – zůstala směnitelná pouze ve vztahu k zahraničí, prohlášena za měnu zlatého svitku a stala se jedinou zlatou devizou, která byla v MMS používána až do 1971

• Zlatý blok – 1933 – 1935, ekonomiky, které jej tvořily odmítly devalvovat své měny a snažily se o zachování směnitelnosti bankovek za zlato při stávající paritě – to se nepovedlo a následně musely své měny devalvovat

Období 30. let bylo provázeno velkou nestabilitou (Velká hospodářská krize), obchodními bariérami, deflacemi, devalvací měn – O tomto období se hovoří o ekonomické dezintegraci, která vyústila v rozpad zlatého standardu.

• Brettonwoodský měnový systém 1945-1971

  • Deprese a svět. válka zlikvidovaly mezinárodní obchod, mezinárodní směnu peněz a kapitálových toků. K jejich obnově bylo zahájeno jednání Měnové a finanční konference Spojených národů v Bretton Woods, zúčastnilo se jich 44 zemí - Brettonwoodský měnový systém – dohodnut mechanismus regulace mezinárodního finančního systému a vytvoření mezinárodních měnových institucí IMF a IBRD s pravomocí v oblasti měnových vztahů. Přijat americký plán (Whiteův) s prvky plánu britského (Kyenes). Whiteův plán – vytvoření centra mezinárodní měnové politiky s dominantním postavením dolaru a významnou úlohou zlata, stanovení pevných devizových kurzů světových měn, které byly určeny zlatým obsahem a přechod těchto měn k volné směnitelnosti. V 70. letech tento systém padl.