Daně a daňová politika přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- v našem systému:
a) důchody starobní
b) invalidní (plné či částečné)
c) vdovské, vdovecké, sirotčí (tzv. pozůstalostní)
Všechny vyspělé země v současné době čelí tzv. stárnutí populace
- prodlužuje se průměrný věk a snižuje se porodnost
- velmi úzce souvisí rostoucí výdaje na důchody
- potřeba důchodové reformy
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- peněžitá podpora v nezaměstnanosti
- aktivní politika zaměstnanosti (tj. podpora tvorby nových pracovních míst)
Velmi důležitým zdrojem informací je internet
- mnoho aktuálních a praktických informací lze získat na webové stránce České správy sociálního zabezpečení (http//:www.cssz.cz)
Specifikem sociálního pojištění – složitost související s toky vybraných prostředků
- vybrané pojistné na veřejné zdravotní pojištění je příjmem jednotlivých zdravotních pojišťoven, část pojistného se přerozděluje přes k tomu určený fond mezi zdravotními pojišťovnami
- vybrané pojistné na sociální zabezpečení plyne do státního rozpočtu, od roku 1996 se ve státním rozpočtu příjmy z pojistného na důchodové pojištění evidují tak, že případný přebytek pojistného na důchodové pojištění musí být uložen ve státních finančních aktivech
Další specifikum – omezení výše pojistného
- má své minimum (minimální vyměřovací základ) - stát stanoví nejmenší tolerovanou spoluúčast na financování příslušného druhu pojistné ochrany, u zaměstnanců se využívá minimálního vyměřovacího základu jen u veřejného zdravotního pojištění
- horní mez - stát respektuje omezenou míru pojistné ochrany, u zaměstnanců se v ČR maximální vyměřovací základ používá od. r. 2008
- maximální vyměřovací základ (pro soc. i zdrav. poj.)
2008 à 1 034 880
2009 à 1 130 640
Zaměstnanci – nejširší skupina plátců zdravotního pojištění i sociálního zabezpečení
- ne všechny příjmy ze závislé činnosti zakládají účast na nemocenském pojištění
- výjimkou jsou:
a) dohoda o provedení práce (do 150 hod u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce)
b) dohoda o pracovní činnosti, nepravidelná výpomoc, který má charakter příležitostného zaměstnání 2 000 Kč za měsíc nebo příležitostná
c) příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku
- v těchto případech se nehradí pojistné veřejného zdravotního pojištění ani platby sociálního zabezpečení
Zaměstnanec uzavřel před vánočními svátky s danou firmou pracovní poměr na 7 kalendářních dnů (pondělí – neděle). Za práci obdržel hrubou mzdu ve výši 5 000 Kč. Jinak pro firmu nepracoval.
- jedná se o nahodilé jednorázové zaměstnání, které netrvalo, ani nemělo trvat více než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích
- v tomto případě zaměstnanec není poplatníkem pojistného a pojistné neplatí
Zaměstnavatelé – plátci pojistného za své zaměstnance