Daně a daňová politika přednášky

- smyslem je podpora sociálně ekonomické motivace osob s nižší kvalifikaci

- ochrana určitých skupin pracujících (regionální vysoká nezaměstnanost, příslušníci etnických skupin, lidé bez pracovní zkušenosti, fyzicky či mentálně postiženi)

- je zpravidla stanovena v takové výši, aby kryla výdaje na základní společensky uznané minimální životní potřeby samotného pracovníka, nikoli jeho rodiny

- představuje nejnižší peněžní částku, která přísluší pracovníkovi za vykonanou práci nezávisle na jeho pracovním zařazení, vykonávané pracovní činnosti, dosahovaných pracovních výsledcích a platební schopnosti podnikatele

- dávky v nezaměstnanosti by neměly demotivovat lidi od hledání práce

- i přes dílčí zvýšení stále však nenaplňuje česká minimální mzda podmínky charty EU, která svým usnesením doporučuje pohyb minimální mzdy na úrovni dvou třetin průměrné mzdy

Minimální mzda neplatí:

- u dohod mimo pracovní poměr

- když si pracovník s měsíční mzdou sám dobrovolně zkrátí pracovní úvazek (např. žena pečující o děti chce pracovat pouze na poloviční úvazek)

Minimální mzda v Evropské Unii:

- legislativně ošetřena v 18 členských zemích

- nejvyšší je v Lucembursku

- není ošetřena v Německu, Rakousku, Itálii, Dánsku, Finsku, Švédsku a Kypru

- minimální mzda je dohodnuta mezi sociálními partnery v kolektivních smlouvách

Minimální mzda ↔ sociální dávky = tzv. past nezaměstnanosti

V případě přijetí zaměstnání za nízkou mzdu jsou lidé znevýhodněni:

- ztrátou volného času

- zvýšenými výdaji na cestu do zaměstnání, na stravování a výchovu dětí

- komplikacemi, které mohou souviset s nejistým zaměstnáním, z dočasné ztráty sociálních dávek, větším denním stresu souvisejícím s adaptací na pracovní podmínky

- omezením možnosti lepší pracovní nabídky a jistou stigmatizaci marginality pracovníka

Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání:

- pravidla a sazby pojistného stanoví vyhláška MF 125/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů

- zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance je ze zákona odpovědný za škodu, kterou si zaměstnanec způsobí při pracovním úrazu, popř. za nemoc z povolání a za poškození zdraví dojde při plnění pracovních úkolů.

- zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud se odpovědnosti nezprostí podle zákoníku práce)

- minimální pojistné za kalendářní čtvrtletí je 100 Kč

- splatnost pojistného – platí se vždy předem do konce prvního měsíce pojišťovaného čtvrtletí

- počítá se ze souhrnu vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával