Daně a daňová politika přednášky

Slečna Nováková od února 2005 podniká. V červnu ukončila studium VŠ. Zdanitelné příjmy za rok 2008 – 240 000 Kč a výdaje 180 000 Kč. Je ze zákona povinna k účasti na důchod. poj. A musí tak platit za rok 2008 z daňového základu pojistné?

- daňový základ (240 000 – 180 000) = 60 000

- limit pro povinnou účast na důchodovém pojištění při vedlejší činnosti

- 5 x (51 744 : 12) = 21 560

- přepočtený daňový základ: 5x (60.000 : 11) = 27 272,7 – zaokrouhlíme na 27 273

- je patrné, že byl překročen stanovený limit + je povinna k účasti na důchodovém pojištění po celou dobu výkonu činnosti a tudíž i zaplatit z tohoto příjmu pojistné

Veřejné zdravotní pojištění

- slouží ke krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče v rozsahu daném zákonnými pravidly

- rok 1989 znamenal změny v oblasti zdravotnictví – příprava reformy tohoto systému

- rok 1992 zaveden systém všeobecného zdravotního pojištění jako způsob úhrady zdravotní péče

Tento způsob úhrady zdravotní péče vycházel z článku 31 Listiny základní práv a svobod, podle kterého mají občané právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění za podmínek, které stanoví zákon

Vznikla Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které byly povinné pojištění všichni občané

- rokem 1993 začaly vznikat další podnikové či oborové pojišťovny

- RBP, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Hutnická zaměstnanecká pojišťovna, Pojišťovna ministerstva vnitra, Oborová zdravotní pojišťovna, Česká národní pojišťovna, apod.)

- stát a zdravotní pojišťovny garantují občanům rovný přístup, kvalitu a dostupnost zdravotní péče

- každý pojištěnec má možnost svobodné volby lékaře, nemocnice a dalších specializovaných zdravotnických zařízení

Okruh osob – je mnohem širší než u sociálního zabezpečení

- stát přebírá povinnost za některé skupiny osob platit za ně pojistné

- ostatní osoby jsou povinny do tohoto systému přispívat samy

- pojištěncem se stáváme svým narozením

PLÁTCI VĚŘEJNÉHO ZP

Zaměstnanci OSVČ Osoby bez zdanitelných Osoby, za které je plátcem

příjmů stát

- u veřejného zdravotního pojištění však navíc platí určitý limit

- tím je minimální vyměřovací základ u zaměstnanců, který je dán minimální mzdou (8000)

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, tak ustanovení o minimálním vyměřovacím základu použije jen u jednoho z nich

- výše pojistného u OSVČ 13,5% z vyměřovacího základu

- vyměřovací základ je shodný jako u sociálního zabezpečení a státní politiky zaměstnanosti (50 % z daňového základu)

Osoby, za které je plátcem pojistného stát

- nezaopatřené děti

- osoby pobírající důchod z důchodového pojištěn

- příjemci rodičovského příspěvku

- osoba na mateřské a rodičovské dovolené

- osoby evidované na úřadu práce jako nezaměstnané