Nauka o podniku tematické otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Graf závislosti celkových fixních nákladů F a fixních nákladů vztažených n jednotku produkce f v závislosti na výši produkce Q
Fixní náklady (konstantní), které nejsou svázány s objemem produkce a jejich výše se nemění s rostoucím objemem produkce, pokud nedojde k jejich skokové změně.
Variabilní náklady. Závislost celkových variabilních nákladů a jednotkových variabilních nákladů na objemu produkce.
Variabilní náklady (proměnné náklady), jejichž výše je závislá na objemu (množství) produkce. Existuje funkční závislost mezi variabilními náklady a objemem produkce (výroby, služeb):
Rovnoměrná (proporcionální ,lineární) závislost výše variabilních nákladů na výši produkce,
Progresivní (nadproporcionální) závislost výše variabilních nákladů na výši produkce,
Degresivní (podproporcionální) závislost výše variabilních nákladů na výši produkce,
Graf proporcionální závislosti celkových variabilních nákladů NV na objemu produkce
Graf proporcionální závislosti celkových a jednotkových variabilních nákladů v závislosti na
objemu produkce
Diagram bodu zvratu a jeho praktické využití.
Umožňuje stanovit, při jakém množství produkce dosáhne podnikatelský subjekt hospodářského výsledku ve formě zisku. Jde o popis vztahů mezi výnosy a náklady
Při analýze bodu zvratu se uplatňuje členění nákladů na variabilní a fixní (konstantní) část.
Náklady = variabilní + fixní
Charakterizujte a popište vztahy mezi ziskem, objemem výroby, náklady a cenou.
Zisk = V – N = VH; VH>0 = zisk
Objem výroby = označení Q; stanovuje se v naturálních jednotkách (např. kg, m2, ks); objem poskytnutých služeb (počet m2, počet zaúčtovaných položek v účetních knihách)
Náklady = Fixní – nemění se, variabilní – mění se s objemem produkce
Cena = Částka za kterou se výrobek prodává. Zákazníci musí být ochotni za něj dát určitou částku.
Uveďte a popište základní funkční složky zásob.
Běžná zásoba - kryje potřeby výroby mezi jednotlivými dodávkami. Její stav vykazuje pokles od momentu dodávky (maximum) až po úplné vyčerpání běžné dodávky těsně před další dodávkou (minimum).
Pojistná zásoba - plní funkci jisticího prvku v momentě, kdy je narušena možnost čerpání běžné zásoby z důvodu odchylky od plánovaných parametrů v její spotřebě nebo dodávce.
Technická zásoba - bývá pouze u některých druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva) nebo dozrání ( u některých sýrů). Technickou zásobu tedy nejsme schopni předčasně čerpat, protože tato zásoba ještě není technologicky připravená pro výdej do výroby.
Havarijní zásoba – vytváří se tam, kde by nedostatek materiálu mohl způsobit závažné poruchy v celém výrobním procesu
Sezonní zásoba – slouží ke krytí spotřeby, pokud: