Grimmové - varianty Popelky

obou bílých holubiček) 

Popelka už není spjata s kultem samotného ohniště: 

  ...a když se za celý den upracovala do únavy, nemohla si lehnout ani do 

pořádné postele, musela spát v popelu u krbu. Byla proto stále zaprášená a 

špinavá a začalo se jí říkat Popelka. (Grimmové, 1988, s. 42) 

bulharská varianta ze sbírky K. J. E. podle rukopisných záznamů K. 

Pavlova (Vybrané báje a pověsti jiných větvi slovanských. 1869) 

v úvodu se zjevuje kouzelný stařec s proroctvím 

vlastní matka Popelky se proměňuje v krávu, jež postupně pomáhá 

Popelce s úkoly, které na ni klade macecha (předení koudele aj.); 

pomáhá jí nejdříve ve zvířecí podobě a posléze kouzlem ze svého 

hrobu (motiv otevřené skříně, holoubků na hrobě) 

trojí zaslíbení a ztráta střevíčku se odehrává při bohoslužbě v 

kostele; varianta vysvětluje i původ jména: 

  To děvče se jmenovalo Mára, ale poněvadž musila všecky práce ve stavení 

a při ohništi dělati, a proto bývala umazána i upopelena, nazvala ji macecha 

Popelkou. (K. J. Erben, 1925, s. 330) 

jsou patrné zbytky pohřebního ritu ("zakopej kosti, mého masa 

nejez") a zvířecího kultu 

nenalézáme v ní jedinou charakteristiku nevlastní sestry; ta je pouze 

vykonavatelkou matčiných nařízení 

stejná varianta je zaznamenána V. S. Karadžičem v Srbských 

lidových příbězích (1853, případně v dodatcích vydaných v roce 

1870 F. Miklošičem); bulharská a srbská pohádka o Popelce jsou 

obdobnými variantami 

existuje ve dvou variantách (česká a slovenská) 

česká varianta B. Němcové (O Popelce/O třech 

sestrách) se v charakteristické roli Popelky blíží ke 

grimmovské podobě: 

  Ta nejmladší byla celý den v kuchyni při hrubé práci, takže jí vždy jen 

Popelka říkali, neboť pro samý popel nebylo ani možné poznati, je-Ii hezká,