próza s dětským hrdinou

období dětského dospívání.  

Aktualizuje dosud tabuizovaná témata a otázky, se 

kterými se moderní společnost potýká.  

Mezi nejožehavější problémy nové doby patří 

sexuální zážitky, alkoholismus, násilí, šikana, 

adopce atd.  

Dětští protagonisté se dostávají do přímé 

konfrontace s těmito problémy, snaží se najít 

cestu z konfliktů, které vznikají mezi jednotlivými 

generacemi. Přitom poznávají sami sebe, své 

možnosti a schopnosti.  

Mezi představitele tohoto literárního směřování 

patří např. Iva Hercíková, Eliška Horelová, Hana 

Bořkovcová, Valja Stýblová, Petr Křenek. 

Rok 1989 se stal významným mezníkem v dějinách našeho 

státu, který odstartoval politické a společenské změny.  

Nová situace zasáhla i oblast tvorby pro děti.  
Stát přestává dohlížet na knižní produkci a ovlivňovat ji dle 

svých potřeb.  

Do rukou čtenářů se dostávají díla, která se svého prvního 

vydání dočkala nejprve v zahraničí, či díla autorů, jejichž 

knižní tvorba byla z různých důvodů zakázána.  

Reedice se dočkala i díla populárního typu (např. díla Jaroslava 

Foglara).  

V průběhu 90. let narůstá počet překladových děl, především 

z angličtiny a němčiny. 

Próza s dětským hrdinou se v současnosti věnuje tématům, 

která jsou ve společnosti aktuální a problematická – 

osamělost dětí, problémy handicapovaného dítěte se 

začleněním, neúplné rodiny, drogy, sexuální zkušenosti 

atd. (např. Martina Drijverová, Valja Stýblová, Iva 

Procházková, Daniela Fischerová).      

Motiv outsiderství – dlouhodobě typický prvek, 

mění se však jeho pojetí a funkce (původně 
podřadné a podřízené postavy v sociálně slabší 
skupině separované od rodiny – Dickens, 
Twain,...) → literatura 20. století – navazuje na 
folklorní tradici: téma dětského vyhnanství 
vycházející z legend, lidových pohádek a mýtů (J. 
Campbell – Tisíc tváří hrdiny) – motiv 
opovrhovaného či jinak postiženého, který má 
současně úlohu spasitele