próza s dětským hrdinou
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Tímto novým pohledem se autoři snaží zamezit vzniku nehodnotné dětské literatury,
jenž se uzavírá skutečnému životu a opakuje zastaralá témata. Intencionální
literatura se pozvolna otevírá okolnímu světu a stává se rovnocennou součástí
české národní literatury.
Amálie Kutinová
Felix Háj
UKÁZKA
Do vývoje prózy s dětským hrdinou výrazně zasáhla 2. světová válka.
Produkce dětských knih byla pod dohledem okupantů, což opět
přispělo k nárůstu nekvalitní brakové literatury.
Autoři dětské literatury se obracejí k významným událostem české
minulosti či k přírodě.
Humoristická próza byla obohacena románem Bylo nás pět (1946)
Karla Poláčka. Autor před čtenářem otevírá svět malého města a
jeho obyvatel.
V poválečných letech je častým motivem prózy válka, boj proti fašismu
a partyzánské hnutí (např. Lenka Bezděková - Říkali mi Leni 1948,
Jan Mareš - Práče 1959). Prozaické práce autorů pracujících
s těmito tématy se vyznačovaly velkou mírou věrohodnosti životní
reality. Osudy českých dětí, do jejichž života zasáhla okupace,
válka…
50.- 60. léta V 50. letech se autoři intencionální prózy museli vyrovnat s novým
uspořádáním ve společnosti a vyhovět ideologickým požadavkům
vládnoucí strany na výchovu dětí.
V dílech se projevil rozpor mezi zobrazovanou realitou a skutečnou
realitou světa dospělých, který sloužil jako pozadí, na němž se
odehrával život dětí.
Autoři se vraceli k vykonstruovaným schématům v ději, tematice,
jazyku a charakteristice postav.
V literárních dílech se projevil i nezájem o skutečnou dětskou
osobnost. „Autory nezajímal lidský profil a osud dětských postav,
nenechali je, aby žili po svém, nýbrž postrkovali je do vymyšlených
stereotypních scének, dávali jim pronášet stereotypní řeči, ba