próza s dětským hrdinou

Na druhé straně se autoři snažili vytvořit umělecky hodnotná díla, ve kterých 

dítě „není uzavřeno pouze ve svém vlastním autonomním světě, ale 

tisícerými nitkami je spjato se světem dospělých, že na ně útočí i jeho 

problémy a protiklady, a že tedy nelze ani dětskou literaturu před tím 

uzavírat, že je nutno i v ní vyjadřovat to, co je rozhodující pro její podobu- 

totiž sociální skutečnost“.  

Svéráznou námětovou oblast tvořila díla představitelů socialisticky-realistické 

příběhové prózy, kteří se soustředili na vývoj jedince i celého kolektivu v 

závislosti na společenském postavení byli   především autoři levicově 

orientovaní (např. M. Majerová - román Bruno čili Dobrodružství 

německého chlapce v české vesnici 1930, J. V. Pleva - Malý Bobeš 1931 -  

1934).  

 
CHALOUPKA, Otakar; NEZKUSIL, Vladimír. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury III. Praha : Albatros 1979. s. 

18. 

Ve 30. letech se objevují příběhy pro chlapce s detektivní zápletkou. 

K nejvýznamnějším představitelům tohoto žánru patří Josef Věromír Pleva (Hoši 

s dynamitem 1934) a Václav Řezáč (Kluci, hurá za ním 1933, Poplach v Kovářské 

uličce 1934). Oba autoři odhalují dětem negativní stránky společnosti 30. let (bída, 

živoření, nezaměstnanost, bezpráví apod.).   

UKÁZKA Velkou popularitu získaly humorné příběhy čerpající náměty ze sportovního: Eduard