ZÁKLADY EKONOMICKÉ KOMUNIKACE

Základní úrovně ekonomické vědy

1. MAKROEKONOMIE: studuje fungování ekonomiky jako celku

2. MIKROEKONOMIE: analyzuje chování jednotlivých prvků – odvětví, firem, domácností.

Obě tyto disciplíny zkoumají chování subjektů ekonomiky v podmínkách vzácnosti zdrojů (nejde o komunismus, kde všeho je nadbytek).

Význam ekonomie

• Ekonomie pomáhá jednotlivcům v jejich osobním životě, ale je také nezbytná k pochopení klíčových celospolečenských problémů a pro dosažení pokroku v jejich řešení.

1. Popis, vysvětlení a předvídání ekonomického chování (pozitivní ekonomie) = proměna shoda ekonomů.

2. Zlepšit fungování ekonomiky, včetně etických a hodnotných soudů (normativní ekonomie) = značný nesoulad a spory.

• Význam pro hospodářskou politiku vlády.

Základní problémy ekonomické organizace

• Každá společnost musí určit, jaké komodity se budou vyrábět, jak se mají vyrábět a pro koho mají být vyráběny.

• Volby mezi vstupy (přírodní zdroje, práce, kapitál) - (statky nebo služby, používané ve výrobních procesech) a výstupy (statky, zboží nebo služby určené pro další nebo finální spotřebu).

Alternativní ekonomické systémy:

1. Zvykový – založený na předávaných informacích (primitivní ekonomika rodové společnosti, starověký Egypt atd.)

2. Příkazový – o všem důležitém rozhodovala centrální moc (vláda, panovník, diktátorské režimy…)

3. Tržní – výroba podle trhu (vztah nabídky a poptávky)

• Dnešní systém spíše smíšený (obsahuje všechny tři alternativy)

Historický přehled ekonomických koncepcí a teorií.

• Ekonomie se jako věda konstituuje v době, kdy se začíná rozvíjet obchod a vzniká průmyslová výroba (epocha buržoazních revolucí)

• Merkantilismus: spíše koncepce hospodářské politiky, než věda (teorie)

1. Vznik v 16. století, trvá až do poloviny 18. stol.

2. Zdrojem bohatství je příliv drahých kovů (zlata, stříbra) – vliv zámořských objevů, kolonizace, dobývání území, bohatých na drahé kameny (jižní Amerika)

3. Ochrana domácí produkce (vysoká cla, kvóty atd.), důraz na export přinášející příliv peněz.

4. Představitel: J.B. Colbert (ministr financí vlády francouzského krále Ludvíka XIV.)

Fyziokraté:

• První polovina 18. století (Francie)

• První pokus o teoretický postup, přechod od merkantilismus ke klasické ekonomii, souvislosti tzv. encyklopedisty (franc. teoretiky, kteří vytvořili v polovině 18. století první vydání Encyklopedie – Diderotem, Ch. Montesquieuem, d´Alembertem atj.)

• Důraz na zemědělskou produkci

• Tabulka koloběhu ekonomických procesů (F. Quesnay)

• V praktické hospodářské politice R. Turgot (ministr za krále Ludvíka XV. a XVI.)

Klasická politická ekonomie:

• Zdrojem bohatství je práce – pracovní teorie hodnoty (hodnota se měří spotřebovaným časem).

• Důraz na volný obchod (odmítnutí merkantilismu) – teorie absolutních a komparativních výhod.

• Ekonomie průmyslové výrobky orientované na trh (teorie „neviditelné ruky trhu“ jako automatické regulace ekonomiky)

• Představitelé: Adam Smith (Pojednání o podstatě a původu bohatství národů – 1776, základní mezník ve vývoji ekonomické teorie), D. Ricardo, Francie - J.B. Say.