ZÁKLADY EKONOMICKÉ KOMUNIKACE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Diskrétní opatření jsou pružnější, ale problémem mohou být časová zpoždění (rozpoznávací, rozhodovací, zavádějící, NEDOPSÁNO.
Členění nástrojů fiskální politiky podle jejich realizace z rozpočtového hlediska:
Výdajové nástroje: působí na výdajové straně
Přímé ovlivnění: změna výdajů na nákup zboží
Nepřímé ovlivnění: transfery obyvatelstvu (fiskálně záporné daně – sociální dávky, výdajové programy)
Příjmové nástroje: změny daní
Cíle:
Dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou
Produktivní využití zdrojů pracovních sil
Zabezpečení práva občanů na práci
Široká škála činností: poradenská činnost při volbě povolání, zprostředkování práce, podpora profesního vzdělání, poskytování služeb spojených s tvorbou nových pracovních míst, poskytování podpor v nezaměstnanosti, dávek atd., výzkum a statistika trhu práce.
Nástroje orientované na nezaměstnané osoby:
Opatření zaměřená na získání a změnu kvalifikace – rekvalifikační programy.
Pomoc začleňování na trh práce – úhrada nákladů na změnu bydliště, příplatky ke mzdě, pokud osoba přijme méně placené místo atd.
Pomoc při založení firmy nebo životnosti.
Veřejně prospěšné práce – pro dlouhodobě nezaměstnané možnost přivýdělku.
Inflace = růst cen. /opak deflace
Určitá inflace je pro ekonomiky zdravá
Podněcuje ekonom. růst
Spotřební koš: (vše, co je potřeba k životu, položky jako jsou potraviny, oblečení, doprava, mobil …)
Poptávková inflace
Vychází ze zvýšení některé složky agregátních výdajů (spotřeby, investic, veřejných výdajů, čistého exportu), ale podmínkou je též růst peněžní zásoby.
Akomodování peněžní zásoby CB může přinést až hyperinflaci
Nákladová inflace
Impulzem jsou nákladové šoky (například ropa nebo mzdy)
Rovněž zde musí dojít k zvýšení peněžní zásoby (akomodací ze strany CB)
Inflační očekávání a setrvačná inflace
Firmy zvyšují ceny, protože očekávají inflaci.
Phillipsova křivka a volba mezi inflací a nezaměstnaností
A. Phillips – čím je menší nezaměstnanost, tím je vyšší inflace. – zkoumal vývoj mzdové (cenové) inflace a nezaměstnanosti ve VB za 90 let – je-li makroekonomickým cílem snížit růst inflace, je nutné se smířit s růstem nezaměstnanosti.
Koeficient obětování: kolik procent HDP musíme obětovat, abychom snížili inflaci o 1%.
Úprava Solowem a Samuelsonem: růst cen = růst nominálních mezd – růst produktivity práce.
Dojem, že je možné volit mezi nezaměstnaností a inflací, je mylný (Firedman – když je nezaměstnanost stlačena pod přirozenou míru zvyšování agregátní poptávky, není možné dosáhnout úspěchu) – Phillipsova krivka platí pouze v krátkém období, v dlouhodobé perspektivě ustálení na tzv. přirozené
Platební bilance = odráží vztah ekonomiky k zahraničí. Fiskální pol. Se snaží, aby byla vyrovnaná, aby stát nebyl nadměrně zadlužen, snaží se o vyváženou skladbu zahraničního obchodu. Export a import přibližně v rovnováze.