ZÁKLADY EKONOMICKÉ KOMUNIKACE

Potenciální produkt = je nejvyšší udržitelný výkon ekonomiky za podmínek daného množství a kvality vstupů. Odpovídá optimálnímu (plnému) využití disponibilních zdrojů. Jedná se tedy o produkt při plné míře zaměstnanosti (resp. přirozené míře nezaměstnanosti).

Míra nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných vůči aktivnímu obyvatelstvu (=lidé mezi ukončením povinné školní docházky do dosažení důchodového věku + pracující důchodci, studenti, vězňové, zdravotně neschopní – lidé práci nehledající)

Přirozená míra nezaměstnanosti:

Milton Friedman – NAIRU – stav nezaměstnanosti, kdy je stabilní inflace.

Jiná koncepce: HDP je úroveň potenciálního produktu.

Faktory: výše podpor v nezaměstnanosti, doba podpory, organizace trhu práce (práce úřadů), kvalita nezaměstnaných a jejich úsilí, demografická skladba.

31.10. – FISKÁLNÍ POLITIKA

Fiskální politikou se rozumí takové aktivní (vládou vyvolané) změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů, respektive v typu, výši a způsobu krytí rozpočtového salda, jejichž smyslem je dosažení konkrétního makroekonomického záměru, zejména stabilní míry hospodářského růstu a nízké míry nezaměstnanosti.

Hlavním cílem fiskální politiky je udržení vyváženého ekonomického růstu a zajištění nízké míry nezaměstnanosti při respektování i ostatních cílů (nízké inflace či rovnováhy platební bilance)

Fiskální = veřejné finance, daně

Funkce:

1. Redistribuční – přerozdělení obchodů

2. Alokační – efektivní alokace veřejných statků

3. Stabilizační – stabilizace hospodářského cyklu. (cílem rozpočtu je stabilizovat ekonomiku, cyklus, a to tak, aby cyklus/vlnovka co nejklidnější)

Nositelem je vláda, její orgány, regionální orgány, samospráva obcí.

Státní rozpočet schvaluje: poslanecká sněmovna/parlament

Nástroje fiskální politiky

2 skupiny nástrojů – automatické a okamžité, kdy je potřeba zasáhnout.

1. Automatické vestavené stabilizátory a diskrétní opatření:

• Působí automaticky a nevyžadují další zásahy státu: mají dlouhodobý charakter a vykazují relativní stabilitu – v době recese expanzivně – ROSTOU (např. zvyšování podpor v nezaměstnanosti), v době konjunktury restriktivně (například přesun do vyšších pásem zdanění)

STÁT NEMUSÍ ZASAHOVAT, STÁT VYPLÁCÍ PODPORY = STOUPÁ CELKOVÁ POPTÁVKA NA TRHU. EKONOMIKA SE TOLIK NEPROPADNE.

1. Mandatorní výdaje (vyplatit penze) kolem 60 % rozpočtu sociálních států

2. Progresivní daně z příjmu (

3. Transferové platby (např. podpora v nezaměstnanosti)

Diskrétní opatření – jednorázové opatření:

1. Změna daňových sazeb a zavedení nových daní

2. Změna ve výši položek vládních výdajů

3. Změna struktury vládních výdajů

4. Veřejné programy a projekty zaměstnanosti

REDISTRIBUCE = PŘEROZDĚLOVÁNÍ

Přerozdělování příjmů – přiblížit k sobě příjmy nejchudších a nejbohatších.