Fyzická geo. pojmy

F
Fauna – souborný název pro živočišstvo na Zemi nebo v určité zeměpisné oblasti.

Fén – teplý a suchý padavý vítr, vanoucí na závětrné straně pohoří v situacích, kdy na návětrné straně pohoří dochází k intenzivní tvorbě oblačnosti provázené srážkami
Fénový efekt - Dochází k němu při přetékání vzduchu přes horskou překážku. Vzduchová hmota stoupající po návětrně straně hor se rozpíná a tím se ochlazuje. V určité výšce je vzduch nasycen vodními parami a dochází ke kondenzaci.
Firn – dlouhodobě ležící sníh, který vlivem střídavého tání a mrznutí a vlivem tlaku v nadloží nabyl zrnité struktury a mléčné barvy. Postupem času se firn mění v ledovec.
Fjord – úzký a hluboký mořský záliv zasahující daleko do pevniny. Původně byl říčním údolím, které bylo přehloubeno údolním ledovcem. Po ústupu zalednění byla tato část údolí zalita mořem.
Flóra – souborný název pro veškeré rostlinstvo na Zemi nebo určité zeměpisné oblasti.
Fluviální – říční, říčního původu.
Flyš – souvrství mořských sedimentů, ve kterém se mnohonásobně střídají vrstvy břidlic či jílovců s vrstvami pískovců, vápenců či slepenců.
Fumaroly – horké (100-800°C) a prudké výrony plynů a vodní páry z trhlin a puklin z kráteru sopek

G
Gejzír – horký pramen, který přerušovaně vyvrhuje vodu a páru v pravidelných intervalech nad zemský povrch, teplota vody v kanálu v hloubce dosahuje až k bodu varu a vodní páry svým tlakem vymršťují vodu do výše, např. Island, Yellowstone
Geografie – vědní obor zkoumající krajinnou sféru a její vazbu na lidskou společnost, dělení: fyzická, socioekonomická
Geochronologie - je jedna ze základních metod, pomocí které se v geologii určuje stáří hornin, minerálů a dalších přírodních objektů.
Geologičtí činitelé – síly, které působí na utváření zemského povrchu. Vnitřní a vnější.

Geomorfologie – nauka o tvarech povrchu Země a jejich vývoji. Zkoumá působení vnitřních a vnějších geologických činitelů.
Geomorfologie – nauka o tvarech povrchu země a jejich vývoji. Součást fyzické geografie. Zkoumá působení vnějších a vnitřních činitelů.

Geomorfologie – obor studující tvar zemského povrchu a jejich vývoj, zkoumá působení endogenních činitelů na vývoj reliéfu Země, např. aplikovaná geomorfologie

Georeliéf – soubor vypuklých a vkleslých tvarů na povrchu Země (souší i oceánů). Působením vnitřních a vnějších geologický činitelů na reliéf vznikají rozmanité tvary. R je v neustálém vývoji. Jeho výzkumem se zabývá geomorfologie.

Glaciologie – hydrologie ledovců. Hydrologická disciplína, zkoumající vodu v ledovcích a trvalé sněhové pokrývce a vodu, vznikající jejich táním.

H
Hamada – skalnatá a kamenitá poušť, je nejrozšířenější a tvoří ji horniny skalního podkladu s jejich kamenitými a balvanitými zvětralinami