anatomie-otázky

Podle vztahu k a. axillaris se dělí:

• Fasciculus lateralis (C5–C7) – vzniká spojením předních větví truncus superior a medius, laterálně od a. axillaris – n. musculocutaneus, radix lateralis nervi mediani (laterální část n. medianus).

• Fasciculus medialis (C8–Th1) – samostatná přední větev z truncus inferior, mediálně od a. axillaris – radix medialis nervi mediani (mediální část n. medianus), n. ulnaris, n. cutaneus brachii medialis (slabší), n. cutaneus antebrachii medialis.

• Fasciculus posterior s. dorsalis (C5–Th1) – uložen dorsálně od a. axillaris – n. axillaris, n. radialis.

Podle vztahu ke klavikule:

• pars supraclavicularis

• pars infraclavicularis

Větve plexus brachialis

1. pars supraclavicularis:

• Nervus dorsalis scapulae .

• Nervus thoracicus longus

• Nervus subclavius Nervus suprascapularis

• Nervus pectoralis medialis a lateralis

• Nervus subscapularis

• Nervus thoracodorsalis

• Rami musculares

2. pars infraclavicularis:

• Nervus musculocutaneus (C5–C7) – odděluje se v axile z fasciculus lateralis, proráží m. coracobrachialis (odtud staré označení svalu – musculus perforatus Gasseri) a vstupuje mezi m. biceps brachii a m. brachialis, inervuje: m. coracobrachialis, m. biceps brachii, m. brachialis – (motoricky flexory paže), pokračuje na předloktí – n. cutaneus antebrachii lateralis (sensitivní) – sestupuje mezi m. biceps a m. brachialis, proráží fascii, přidává se k vena cephalica antebrachii, inervuje: kůži laterální poloviny předloktí.

• Nervus medianus (C5–Th1) – vzniká spojením radix medialis a radix lateralis.

• Nervus ulnaris (C8–Th1) – z fasciculus medialis.

• Nervus cutaneus brachii medialis (C8–Th1) – slabý nerv z fasciculus medialis, proráží fascia axillaris nebo až fascia brachii a vstupuje do podkoží, konečné větve pro kůži mediální poloviny paže, za průběhu axillou spojky z interkostálních nervů (2, někdy 3) – pro kůži axily – nervi intercostobrachiales.

• Nervus cutaneus antebrachii medialis (C8–Th1) – slabý nerv z fasciculus medialis, zpočátku provází vena brachialis, prostupuje skrze hiatus basilicus do podkoží, konečné větve pro kůži na ulnární straně předloktí – ramus anterior (radiálně od žíly, inervuje: přední stranu ulnární části předloktí), ramus ulnaris (ulnárně od žíly, zatáčí na dorsální stranu předloktí).

• Nervus axillaris (C5–C6) – inervuje: m. deltoideus a m. teres minor, ramenní kloub, pokračuje – nervus cutaneus brachii lateralis superiordo podkoží mezi m. deltoideus a caput longum m. tricipitis brachii, inervuje: kůži v krajině deltového svalu a kůži laterálního okraje paže.

• Nervus radialis (C5–C8, ev. Th1) – silný nerv z fasciculus posterior.

14. a. Hýžďové a stehenní svaly.
b. Kůže a přídatné kožní orgány, prs.

Kůže (lat. cutis, ), nebo u některých zvířat kožich, kožešina je orgán pokrývající těla obratlovců. Pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. U většiny savců je z větší části pokryta ochlupením (někdy tzv. srstí). Plocha kůže u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m², a to z ní dělá největší orgán lidského těla. Hmotnost kůže představuje 7% celkové tělesné hmotnosti.[1] Na lidskou hlavu a krk u běžného zdravého člověka připadá přibližně 11 % kůže, na trup 30 %, na horní končetiny 23 % a na dolní končetiny asi 36 % celého povrchu kůže. Síla (tloušťka) lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda). Nejtenčí kůže člověka je na očních víčkách, penisu a také na vlasové části hlavy.