Otázka č. 3 - Psychologie osobnosti a vývojová psychologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- většinou nadměrně, či naopak nedostatečně vyvinutá některá část těla
Schopnosti
vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
jsou ukazatelem toho, jaký rozdíl bude v kvalitě, rychlosti a snadnosti osvojení si určitého výkonu u různých lidí za stejných vnějších podmínek
vyvíjejí se na základě vrozených anatomicko-fyziologických dispozic člověka → vlohy
mohou být obecné (podmiňují úspěšnost vykonávání mnoha činností), specifické (např. hudební, herecké, matematické,…)
obecné schopnosti obvykle ztotožňujeme s obecnou inteligencí
kreativita – zvláštní soubor schopností, který umožňuje tvůrčí činnost
stupně schopností:
nadání
souhrn schopností, který umožňuje pozoruhodné až nadprůměrné výkony v určité oblasti
talent
zvlášť vysoce rozvinutý souhrn schopností, který umožňuje člověku dosáhnout vynikajících výkonů ve svém oboru
genialita
mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje vytvářet vrcholná díla
typy schopností:
verbální
schopnost chápat a vyjadřovat složité vztahy zprostředkované slovy
prostorová představivost
orientace v prostoru, vizualizace (schopnost představit si vzájemné vztahy předmětů v určitých polohách)
numerické
schopnost operací s číselnými symboly
paměťové
paměť krátkodobá a dlouhodobá
percepční pohotovost
schopnost rychlého postřehu (např. pro zrakově vnímané detaily)
psychomotorické
schopnost koordinovat dva a více současných pohybů
umělecké
literární, hudební, výtvarné, dramatické schopnosti
Motivace
potřeba
stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme
dělíme na:
biologické (primární, vrozené) – potřeba dýchání, potravy, bezpečí, spánku,…
sociální (získané) - kulturní (vzdělání, kulturní život,…)
- psychické (radost, štěstí, láska,…)
Abraham Maslow – stupňovité řazení potřeb (viz otázka č. 1 – pyramida) → potřeba vyšší se objevuje až po uspokojení potřeby nižší
motivy
jsou pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činnosti a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb
za základní formu motivů jsou pokládány potřeby (ostatní formy se vyvíjecí z potřeb)
rozlišujeme např. tyto motivy:
pud
vrozená pohnutka činnosti
označení pro energii nebo cílenou činnost až nutkání (pud pohlavní, mateřský,…)
zájem
získaný motiv, který se projevuje kladným vztahem člověka k předmětům nebo činnostem, které ho upoutávají po stránce poznávací nebo citové
vyhraněný zájem označujeme pojmem záliba
aspirace (ambice)
snaha po sebeuplatnění, vyniknutí
někdy se také označuje jako ctižádost
cíl
uvědomělý směr aktivity, když chceme něčeho dosáhnout, něco vykonat, něčemu se vyhnout, něco dělat či nedělat,…
krátkodobé, dlouhodobé