Otázka č. 8 - Ideologie

1. Umírnění socialisté

• není třeba revoluce, stačí reforma kapitalismu (není třeba ho ničit)

• reakce na Marxe – neměl pravdu → kapitalisté dali jakási práva proletariátu
  → omezení pracovní doby, pojištění, strany v parlamentu,…
  → reforma jde parlamentní cestou

• komunismus v praxi

  • VŘSR 1917 – Lenin

  • v praxi se nestalo nic, co Marx hlásal → nerealizovatelné

  • nedemokratické – neumožňuje volbu

• sociální demokracie v praxi

  • počátek: konec 19. století

  • typický po 2.sv.v. (welfare state)

  • zůstává demokratický → parlamentní fáze

• pojmy

  • kolektivnost x liberalismus (individuum) – blíží se neokonerzvatismu

    • založeno na spolupráci

  • společenská třída

    • sociální skupina určitého bohatství

    • společenský vývoj – dějiny třídních bojů mezi vládci a poddanými:

    • Marx chce zrušení tříd, nesmí zůstat kapitalisté (x sociální demokracie – chce omezit rozdíly mezi třídami)

  • rovnost

    • hlásají rovnost majetku (Marx – všechny třídy stejně – „absolutně dokonalá rovnost“ x sociální demokracie – přibližně stejné množství majetku)

  • společenské vlastnictví

    • má nahradit soukromé vlastnictví

    • Marx – kolektivní vlastnictví → státní vlastnictví (znárodnění, kolektivizace)

    • sociální demokracie – zestátňování klíčových podniků

Nacionalismus

• méně ucelený (proměnlivý charakter – dějiny)

• nefunguje zvlášť, bývá součástí ostatních ideologií

• národ – společenství lidí

  • jazyk, kultura, historie, území, náboženství (téměř nikde všech pět zaráz)

• etnická a jazyková skupina

→ Kurdové – největší národ bez vlastního státu (Turecko)

• nepovažuje se za národ → sebevědomí národa, snaha být národem

• vývoj

  • liberální nacionalismus

    • vychází z VFR – „král Francie“ – území, ne obyvatel

→ chtějí převedení vlády na společenstvo rovnoprávných občanů – „Francouz“

• napoleonské války → rozšíření do Evropy → sebevědomí národa – hlavně Německo, Španělsko

• hledání původu národa – zdůraznění historie, tradic

• základ: přenos liberálních myšlenek, které náleží jednotlivci, na stát
  (→ každý národ si má vládnout sám = národní státy)

• konzervativní nacionalismu

  • 1. polovina 19. století – počátky – konzervatismus a nacionalismus v opozici

  • 2. polovina 19. století – pragmatický konzervatismus → využití nacionalismu jako pojítka společnosti (vzdává se myšlenky původní společnosti)

→ ovládání mas

• nacionální šovinismus

  • vyzdvihuje jednu skupinu a potlačuje druhou

  • arogance

  • 2. polovina 19. století – kolonizace Afriky → vznik rasismu

    • uvědomění si „nadřazenosti“ bílých – „poličtění černých“

  • vrchol mezi světovými válkami – nejbrutálnější – fašismus a nacismus

• antikolonialismus

  • národnostní hnutí v koloniích po 2.sv.v. → rozpad koloniálních říší

  • nacionalismus v koloniích