soc. problemy prednasky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Teorie nálepkování (teorie labellingu, etiketizační teorie, stigmatizace…)
součástí sociologie deviantního chování, konstruktivistická teorie
Zakladatelé (P. Becker, K. T. Erikson a J. I. Kitsuse) kriticky reagovali na jednostrannosti strukturně-funkcionalistického pojetí sociální deviace a anomie.
Princip: existují soc. normy a deviace. Deviace jsou výsledky vnímání a hodnocení (tj. nejsou objektivní) určitých forem chování společenstvím, jehož se chování týká. (To funguje jako sociální kontrola).
Nejedná se pouze o pouhé porušení normy, ale zhodnocením určitého konkrétního chování jako deviantního či nenormálního určitou částí veřejnosti (tzv. etiketizační reakce)
SP jako důsledek sociálního označení (nálepky), nemusí se jednání ani dopustit, označení stačí: Primární deviace (porušení norem) x sekundární deviace (chování až po onálepkování)
Nálepka devianta se stává součásti identity (izolace)
Úspěšné uplatnění nálepky je otázkou moci, resp. schopností manipulace s veřejným míněním
Řešení: - kontranálepka - oslabení pozice nálepkujících (killing the messenger
Etiketizační teorie jako sebenaplňující proroctví?
Negativní stereotypizace menšin může fungovat jako na sebenaplňující se proroctví.
Schaefer (1998, s. 17):
Sebenaplňující proroctví mohou být pro menšinové skupiny zničující. Takové skupiny často zjišťují, že mohou vykonávat pouze špatně placená zaměstnání s malou prestiží a příležitosti k postupu. Odůvodnění dominantní společnosti spočívá v tom, že jednotlivcům z menšin chybí schopnost podávat výkony na důležitějších a lukrativnějších pozicích. Možnost, aby se stali vědci, vedoucí pracovníci nebo lékaři jsou odepřeni mnoha jednotlivcům z podřízené skupiny, kteří jsou poté uzavřeni do podřadných zaměstnání společnosti. Ve výsledku se falešná definice stává skutečností. Podřízená skupina se stala „podřadnou“, protože na začátku byla definována jako horší a bylo jí zabráněno dosažení úrovně dosažených většinou.
Řešení sociálních problémů
SP z hlediska jejich řešení mezi sebou kauzálně souvisí
Řešením jednoho problému lze řešit jiné problémy
Neřešením jednoho problém se často vytváří další
Obrovské množství SP v arénách veřejného diskurzu (chaos x vize)
Strategický přístup, ostatně jak můžeme dnes dobře vidět, v ČR moc rozšířený není…
Které sociální problémy jsou primární z hlediska řešení konkrétního SP a celé společnosti?
Nezamýšlené důsledky (ne)řešení SP
maximalizace řešení jednoho SP vede ke vzniku či zhoršování jiných SP (viz např. prohibice v USA x jiná situace s omezením prodeje alkoholu v některých státech)
př. socialismus a nezaměstnanost (omezování svobody jednotlivce, ztrátu motivace k práci…)
Přervávání sociálních problémů