soc. problemy prednasky

Teorie:

• Jsou odpovědí na výzkumný problém

• Přináší koncepty, modely vedou k výběru metodologie

• Rámují závěry

• Vysvětlují proč, co a jak problém zkoumáte

• A ukazují na důsledky…

Pluralita teorií

• SP = komplexní fenomén, není možné ho vysvětlit jednou teorií

• Společenské vědy (sociologie, veřejná politika …) jsou multiparadigmatické

• Každá teorie vysvětluje jen část komplexního sociálního problému

• Osvětluje příčiny sociálních problémů jen z jednoho úhlu pohledu

Tři významné teorie (Významných teorií je mnohem více, ale začněme základními informace k těmto, které se samozřejmě také dál člení.)

• Strukturální funkcionalismus

• Teorie konfliktu

• Sociální interakcionismus

Jak to, že společnost funguje? Co jí drží pohromadě? A- což je pro nás důležité – jak se dívají na sociální problémy?

Následuje stručný, trochu zjednodušený výklad, který se snaží nepreferovat žádnou z těchto teorií. Důvod, prč se o těchto teoriích bavíme je, že každá vnímá SP jinak a proto navrhuje i jinou perspektivu a řešení, což nám může pomoci sociálním problémům lépe porozumět.

Strukturální funkcionalismus I.

• 40. a 50. léta 20. století

• Společnost jako celek se vzájemně propojenými závislými částmi, které mají svou funkci, která přispívá k fungování celku (Parsons 1951)

• Příklad rodina jako instituce (~analogie k představě společnosti jako organizmu, viz dílo H. Spencera a E. Durkheima)

• Nutnost vnitřní rovnováhy a seberegulace, změny v jedné části vedou k systémové změně v jiné části

• Struktury a funkce (otázky: jakou funkci zastává každá část společnosti?)

• Klíčová role sdílených hodnot

• Rovnováha je nastolována prostřednictvím sociální kontroly

• Normální společnost = všechny součásti společenského systému jsou v rovnováze a plní své poslání. Vše ostatní je patologické!

• SP tedy není zlý per se, ale je problémem tehdy, pokud neplní funkci (je dysfunkční), vniká ze sociální disorganizace (např. rozvod)

• Makro pohled na společnost (velké skupiny, sociální instituce, společnost jako celek)

• Představitelé: Talcott Parsons, Robert King Merton (částečná reforma, pojem sociální dysfunkce - jev, který má pro společnost negativní důsledky, nicméně závisí na úhlu pohledu, např. korupce, celku škodí, někteří benefitují. Dále latentní x manifestační funkce jednání)

Kritika strukturálního funkcionalismus

• není empiricky testovatelný

• nevysvětluje sociální změny

• změny jako takové vnímá jako patologii

• neříká, kde se berou hodnoty

• nevysvětluje, proč jednotlivci přijímají nebo odmítají dané normy

Pro porozumění této teorii je třeba vzít v potaz rozdíl mezi dnešní relativistickou a tekutou společností a staletím lidské společnosti s přítomností výrazného sociálního řádu.

Teorie konfliktu I.

• Vzniká i v reakci na jednostrannost sociálního funkcionalismu (není to o konsenzu a stabilitě, ale o konfliktu), rovněž makro pohled

• Také se snaží porozumět společnosti a souhlasí s tím, že společnost je strukturována, ovšem ne na základě sdílených norem a hodnost, ale skrze moc a donucení, z čehož někteří benefitují

• Skrze struktury je však rozdělena a uspořádána, tj. existuje v ní nerovnost

• Z uspořádání mají nějaké skupiny větší prospěch než jiné

• Konflikty jsou trvale přítomny

• Společnost je složena z různých skupin, které mají různé zájmy a soutěží o moc a zdroje

• Společenské dění vysvětluje na základě pohledu na to, jaké skupiny mají moc a jak benefitují z konkrétního uspořádání ve společnosti (př. feministická teorie, byť i těch je více)

• Čerpá z díla Karla Marxe (ovšem nerovná se marxismus, na to pozor): často pracuje s dichotomií vládnoucí x ovládaní

• Zkoumá sociální konflikt (řízení, kontrolu, roli institucí, vztahy, závislosti, mechanismy…)

• Sociální konflikt – široké pojetí ne pouze násilné, ale i moc a různé zdroje. Boj i sociální proces.

• Je konflikt funkční nebo disfunkční? (sociální evoluce – vytváří pravidla, ustanovuje vztahy a hranice… x destrukce – přerušení interakce)

• SP – již samotný systém

• SP – jiné pro různé skupiny (různé perspektivy), snaha nějaké skupiny, které má zdroje, změnit situace, aby jejich moc a zdroje nebyly ohroženy (např. rozvod může být vnímaný jako negativní, ale SP se stane ve chvíli, kdy konkrétní skupina lidi, kteří mají nějakou moc, považuje svoje zájmy za ohrožené rozsahem rozvodů ve společnosti)

• Představitelé: Lewis Coser, Charles Wright Mills, Ralf Dahrendorf…