soc. problemy prednasky

Kritika teorie konfliktu

• Různé: neustálé vnášení dichotomického pohledu (vládnoucí x utlačovaní)

• Tendence dávat přílišný důraz na konflikt a nerovnost

• Ignorance převažující stability a konsenzu ve společnosti

• Výše zmíněné může vést k přehlížení faktorů, které jsou pro SP zásadní

Mohly by vás bavit různé poznatky vyvozené z teorie her (hra – soutěž – konfliktu), viz např. K.E. Boulding

Symbolický interakcionismus I. (spadá pod interpretativní sociologii, např. společně s fenomenologickou sociologií)

• Lidé dávají věcem významy, které jsou produktem sociálních interakcí, a proto nejsou stále, ale mohou se měnit

• Zaměřuje se na každodenní sociální interakce mezi jednotlivci (mikro úroveň) spíše než na rozsáhlé sociální struktury

• Společnost je složena z jednotlivců, kteří jsou ve vzájemné kontaktu

• Porozumění společnosti = porozumění sociálním interakcím

• Sociální změna = potřeba nové shody

• Představitelé: G. H. Mead (osobnost je výsledkem přejímání postojů ostatních), H.G. Blumer

• Na základě interakce společnost vytváří institucionalizované hodnoty, , vyjadřují a uspořádávají orientace účastníků interakce a zároveň vyvolávají proces jejich sociální kontroly

• Uznání těchto hodnot – stabilita sociálního řádu

• Význam symbolů – sdílené významy

• Sociální změna – pokud se mění významy

• Sociální problém – nějaký stav či situace je vlivnou skupinou definována jako stigmatizující nebo ohrožující její hodnoty a narušující normální společenské očekávání (př. změny ve stigmatizaci rozvodu, ale stále pro některé stále SP ohrožující stabilitu rodiny)

• Thomasův teorém: „Pokud je nějaká situace definovaná lidmi jako reálná, stává se reálnou ve svých důsledcích“ (sebenaplňující se proroctví)

Symbolický interakcionismus – kritika

• Zaměření se na interakce mezi jednotlivci → možné podceňování společenských institucí jako je politika či náboženství nebo vlivů typu industrializace na lidské chování.

1. Stanfordský vězeňský experiment

• shlédnutý film o jednom z nejznámějších a nejkontroverznějších psychologických experimentů

• Role Philippa Zimbarda (co řešil: samotný postoj k vědě, téma, provedení, interpretace výsledků a práce s nimi)

• Otázka: Závisí agresivita a brutalita spíše na psychických predispozicích nebo je způsobena okolnostmi?

• Kritika: neetičnost experimentu, otázka replikace výsledků, moc malý vzorek, ALE… tato i následná práce velké využití s dopadem např. pro extrémně brutálního dozorce v Abú Grajb, jehož Zimbardo částečně obhajoval (nikoli chování, ale za této situace by většina z lidí dělal totéž, obžaloba vlády, která to dopustila, nikoli pouze jednotlivce

Představte si, že jste sociolog či socioložka a zkoumáte nějaké sociální problémy…(děláte sociologii sociálních problémů, veřejnou politiku…)