soc. problemy prednasky

Participační model zkoumání SP

• Morální zainteresovanost sociologa - princip zodpovědnosti sociologa za důsledky, které budou mít získané poznatky na život zkoumaných osob!

• Požadavek otevřeně přiznat na čí straně sociolog stojí, resp. koho zájmy hájí.

• Otevřený cíl výzkumu: emancipace zkoumaných (utlačovaných a marginalizovaných) osob.

• Princip reflektované intervence do zkoumané reality – sociologický aktivismus

• Role sociologa: výzkumník i „sociální podnikatel“

• Kořeny tohoto přístupu leží v action research/akčním výzkumu

Participatory Action Research

• Výzkum nejen jako získávání poznatků, ale i jako vzdělávání, zvyšování povědomí o vlastní kolektivní identitě a mobilizace kolektivity k řešení SP

• PAR je formou demokratizace poznání a rezistence vůči převládajícímu systému získávání poznatků

• PAR se zaměřuje na posilování schopnosti chudých a utlačovaných řešit jejich problémy

• Sociolog hraje katalytickou a podpůrnou roli ale nesmí dominovat (PAR viz Z.Kusá 2007)

Metodika PAR

• Jde o repetitivní a cyklickou diagnózu, analýzu, akci a evaluaci

• Vysoký stupeň kooperace a zainteresovanosti mezi výzkumníkem a lidmi z praxe

• formou konstantní zpětné vazby (více-kolové výměny poznatků – viz např. metodu Delfi)

• Závazek použít získané poznatky k řešení sociálních problémů

• Vložit výzkumné kapacity do rukou deprivovaných a utlačovaných

• Zabránit elitám skrze výhradní vlastnictví poznání exklusivně determinovat zájmy jiných

Model akčního výzkumu podle Susmana

Další pojetí přístupu výzkumníků k SP (blízké participačnímu zkoumání SP I.)

• Morální selhání sociologů: Neangažovat a nadřazenost mohou vést k lhostejnosti a nedostatečnému ponoření se do problému i tomu, že sociolog ve jménu poznání poškozuje zkoumané osoby.

Chová se jako policejní detektiv, který si nejdříve získá důvěru gangu jen proto, aby nakonec celou bandu usvědčil. (J.P.Sartre 1960)

Public sociology (spíš styl sg., interdisciplinární pojetí) (Michael Burawoy 2004)

• Cílem je obohatit (resuscitovat) veřejnou debatu o morálních a politických otázkách tím, že prezentuje jejich analýzu na pozadí sociologické teorie a výzkumu.

• Znovu vytvořit veřejnost prostřednictvím dialogické spolupráce s lidmi – udělat společnost lepší!!!

• Organický veřejný sociolog má bránit sociálno a zájmy humanity (ne pouze 1 skupinu)

• Sociolog je méně učitelem a více aktivistou

• C.W. Mills: sociolog má transformovat osobní problémy lidí na veřejné otázky (pravá veřejnost)

Další pojetí přístupu výzkumníků k SP (blízké participačnímu zkoumání SP II.)

→ Public sociologists/Veřejní sociologové (Herbert Gans 2004) = aplikují sociologické znalosti a poznatky na otázky, k nimž má sociologie co říci.

• Nejsou to popularizátoři sociologie!!!

• Mají tři znaky: 1. musí umět diskutovat, 2. šířka jejich záběru musí obsáhnout celou společnost a 3. musí být schopni vyhýbat se nástrahám nepatřičného profesionalismu. Na rozdíl od ostatních veřejných intelektuálů aplikují na otázky veřejného sociologické teorie a metody. Např. odkrývají mýty a fámy obsažené v konvenčním myšlení o SP.

• Sociologická intervence (opět spíše pojetí sociologie) Alain Touraine