13. Pozitivní a negativní projevy globalizace a její kořeny

Ve všech zemích ovlivněných globalizací vystupují do popředí stejné společenské trendy. Vytváří se tak jakási "globální kultura". Ve většině států na její úkor zanikají tradiční hodnoty. Vzniká nový "univerzální mezinárodní životní styl", zasahující lidské chování, jazyk, stravování atd. Globalizace je často chápána jako šíření kulturní a ekonomické aktivity Spojených států amerických do dalších zemí a označuje se pojmy amerikanizace (z ang. Americanization) nebo „westernizace“ (z ang. Westernization). Zřejmým příkladem kulturní globalizace je rozšíření typických národních kuchyní do celého světa, zejména amerických fast-foodových řetězců. McDonald's je největší světový řetězec rychlého občerstvení, s více než 35 000 restauracemi, každodenně poskytující jídlo přibližně 70 milionům lidi ve více než 100 zemích světa. Na základě známého sendviče Big Mac vznikl Big Mac Index, neformální ekonomický ukazatel parity kupní síly mezi měnami. Ten je obecně uznáván na základě znalosti, že McDonald's poskytuje stejný Big Mac ve všech zemích světa.

Rysy globalizace

Existuje teorie o pěti dimenzích globálních kulturních toků. Jedná se o hluboké perspektivní konstrukty, které jsou zároveň základem tzv. představovaných světů (z angl. imagined worlds ). Těchto pět dimenzí tvoří zároveň základní rysy globalizace. Prvním rysem jsou tzv. „Ethnoscapes”, což jsou lidé, kteří vytvářejí svět („pohyblivost světa“), ve kterém žijeme (turisté, imigranti, zahraniční dělníci, aj.). Dalším rysem jsou tzv. „Technoscapes”, čímž je myšlena globální konfigurace technologií a skutečnost, že technologie rychle překonává dříve nemyslitelné hranice. Třetím rysem jsou tzv. „Financescapes“. Schopnost globálního kapitálu, která je nyní rychlejší a obtížněji sledovatelná, než kdykoli jindy v minulosti. Čtvrtým rysem jsou tzv. „Mediascapes“ jako distribuce elektronických možností vytvářet a šířit informace a obrazy světa vytvářené médii. Svět komodit a svět zpráv a politiky jsou promíchány. Pátým a posledním rysem jsou tzv. „Ideoscapes. Tím jsou myšleny ideologie států a protiideologie hnutí orientovaných na uchopení státní moci nebo aspoň její části. Jeho základem jsou komponenty osvíceneckého pohledu na svět (svoboda, blahobyt, práva, suverenita) a hlavním pojmem je demokracie.

Mnohojazyčnost

Globalizace a propojení kultur vytvořily podmínky pro vznik sociálního fenoménu nazývaného mnohojazyčnost (z ang. multilingualism). Snadný přístup k informacím, umožněn především díky internetu, způsobil, že se lidé častěji setkávají s odlišnými jazyky. Vzniká potřeba mnohojazyčnosti. Většina lidí ve světě ovládá více jak jeden jazyk. Kromě rodného jazyka se v současnosti nejpopulárnějším druhým jazykem stal jazyk anglický, který zároveň dominuje na Internetu (probíhá v něm přibližně 35 % komunikace). Zatímco v důsledku globalizace a mnohojazyčnosti roste počet lidí mluvících některým z 20 nejpoužívanějších světových jazyků, počet lidí ovládajících regionální a menšinové jazyky se snižuje. Tyto jazyky jsou považovány za ohrožené. Celkový počet jazyků ve světě není znám a odhady se liší v závislosti na mnoha faktorech. Současný odhad se pohybuje mezi 6000 a 7000 mluvenými jazyky, přičemž se předpokládá, že 50-90 % z těchto jazyků zanikne do roku 2100.