13. Pozitivní a negativní projevy globalizace a její kořeny

Internet

Významnou roli při společensko-kulturní globalizaci hrají média a informační technologie. V posledních letech se rapidně urychlil jejich rozvoj a ještě více se posílil jejich dopad jako šiřitelů informací a nových možností. Internet jako nástroj globalizace spojuje uživatele počítačů v rámci celého světa. Od roku 2000 do roku 2009, vzrostl celosvětově počet internetových uživatelů z 394 milionů na 1, 858 miliard. V roce 2010, mělo přístup k počítači 22% světové populace spolu s 1 miliardou Google vyhledávaní každý den a 2 miliardami videí viděných denně na YouTube. Pod tyto výrazně sociologické změny v chování lidí se podepsaly rozrůstající se internetové sociální sítě, které každoročně nabírají na popularitě. Jen mezi lety 2012–2013 se počet uživatelů Facebooku zvýšil o 22 %. V posledních letech už nárůst není tak rapidní, ale vzhledem k takřka všudypřítomnému wi-fi připojení nebo dokonce mobilu v internetu se komunikace i chování lidí značně mění.

Populační růst a urbanizace

Populační nárůst během industrializace a globalizace ve 20. století byl doprovázen zvýšenou urbanizací. Tento proces měl za následek prohloubení rozdílů mezi městskými a venkovskými oblastmi. Začalo ubývat lidí žijících na venkově, kde dominuje zemědělský způsob života a dokonce většina světové populace začala žít v průmyslových městských oblastech s okolními továrnami a administrativními budovami. Některá města se začala označovat pojmem globální města. Ta jsou všeobecně považována za důležitá centra světové ekonomiky. Pojmem "megaměsta" (z ang. megacities) jsou označována města překračující hranici 10 miliónů obyvatel. V letech 1973 až 2015 vzrostl jejich počet ze 3 na 30. Hlavními centry globalizace jsou vždy velká města, kde se za posledních 40 let kulturní rozdíly začaly postupně stírat. Těmto městům (např. Berlín, Londýn, New York) se říká tavící kotle (z angl. melting pot) různých kultur. Součástí globalizace je i přistěhovalectví, jak v Evropě (Turci, Alžířané, Číňané), tak v Severní Americe (Mexičané a Portorikánci v USA), ale i v zemích Arabského poloostrova (Indové, Pákistánci). Konkrétně Evropu v roce 2015 zasáhla obrovská migrační vlna. Jen v první polovině tohoto roku do Evropy přišlo 398 895 migrantů z různých koutů světa (převážně však ze Sýrie) a i nadále se očekává vzestupná tendence. V současnosti je nejasné, jak se tolik lidí vyznávajících odlišnou kulturu přizpůsobí odlišným hodnotám. Globalizace se projevuje v nejvíce vyspělých oblastech světa, tedy tam, kde je vysoká kupní síla a rozvinutá doprava.

Podpora a kritika globalizace

Reakce na procesy přispívající ke globalizaci se lišily už od dob vzniku mezinárodního obchodu. Přívrženci argumentují, že globalizace je něco, co je nezbytné pro to, aby se společnost měla dobře, zatímco její odpůrci vidí některý z globalizačních procesů jako škodlivý pro obecné blaho a tvrdí, že globalizace má spoustu vedlejších důsledků jako např. šíření nových nemocí, rychlejší a rozsáhlejší ničení životního prostředí, zvyšování chudoby apod.