9. Lide na okraji a v centru spolecnosti

Řím:

Republika:

Za republiky bylo občanské právo omezené jen na území Apeninského poloostrova. Spojenci dosáhli práva na občanství až díky Spojenecké válce a zákonu Plautia Papiria z roku 89 před n.l. Od dalšího roku se pak právo na občanství vztahuje na všechny mužské svobodné obyvatele Itálie. Výnosem císaře Caracally z roku 212 dostali všichni svobodní obyvatelé (muži) říše statut římských občanů.

Patriciové (plnoprávní, urození, aristokracie, později úředníci) x plebejové (svobodní, plnoprávní, neurození, přistěhovalci, podrobené kmeny, obchod a řemeslo; později p쯐ístup do nižších úřadů)

Hospodářský význam plebejů rostl a bylo jich potřeba zejm. ve válkách, proto bojují o rovnoprávné postavení plnoprávných občanů. Důležitými etapami tohoto boje bylo: sepsání zvykového práva (Zákon dvanácti desek) kol 449 př.n.l., zřízení vlastního úřadu - lidového tribunátu (494), zrušení zákazu manželství mezi plebeji a patriciji a Liciniovy a Sextiovy zákony (např. mohou nabývat většího majetku, získávají více půdy z pozemkového fondu, odstranění dlužního otroctví). Některých ústupků se jim podařilo dosáhnout tím, že odmítali vojenskou službu a hrozili hromadným odchodem z města (secese).

287 – zrovnoprávněni => nobilita (úřednická aristokracie, členové senátu – bohatí)

- jezdecký stav – řemeslníci, obchodníci, vlastníci půdy, za Augusta do senátu

- cizinci – nebyli občany, postupně občanství udělováno, nemohli zastávat úřady, svobodní

- otroci - počet otroků stoupá – podrobené oblasti→vzpoury otroků; zemědělství, řemeslo, paláce,doly

- dlužní, prodání rodiny, narození, váleční zajatci, trhy

- od 2. pol. 2. st.: liberti – propuštění otroci

- pol. 2. st. n.l.: 1) honestiores (vyšší – bohatství, prestiž, vykonávání funkcí)

2) homiliores (nižší – opak)

Principát – nejvyšší princeps

Dominát – dominus (pán a bůh)

Středověk:

Schéma trojího lidu: dělí společnost na osoby duchovní – ORATORES, jejichž úkolem je starat se o spásu lidských duší, světské feudály – BELLATORES, zajišťující vojenskou ochranu i výkon státní správy a dělný lid – LABORATORES, živící se fyzickou prací a přispívající daněmi k existenci obou vyšších vrstev; zhruba po roce 1000; podle tří Noemových synů – Cháma, Šéma a Jefeta

- nové typy spojené s městem: měšťan, intelektuál, kupec

- mimo stojí: žena a umělec

- mezní typy: člověk na okraji společnosti a světec

- povinností každého člověka bylo zůstat tam, kam ho Bůh zařadil, vyvyšovat se bylo znamením pýchy

- hierarchie byla vytvořena po vzoru nebeského světa (podle hierarchie andělů a archandělů)

Centrum (společnost organizovaná):

Světští představitelé:

Panovník – císař/car/sultán, král, kníže, vévoda – vydával zákony, jmenoval úřednictvo, shromažďoval daně, oporou bylo vojsko, okolo členové jeho družiny (lenní systém)