9. Proměny postavení Židů
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
později v talmudu: „Kdo v zemi Izrael bydlí, je bez hříchu“
všechna židovská mesiášská hnutí spojuje myšlenka, že Mesiáš přivede rozprášený lid zpět do země, tzn. po jeho příchodu nastane opět sjednocení
Palestina 1517 na čtyři staletí v rukou osmanské říše
již od 16. století se zpětně Anglie neuzavírá Židům
právě 17. století bohaté na mesiášská blouznění
v době jara národů i Židé zakládají časopisy, noviny, spolky („naší vlastí je cizina, naší jednotou rozptýlení“)
V době první aliji v Palestině 30000 Židů a půl milionu Arabů. Příchozí ze tří skupin:
východní Židé z arabských zemí, sefardští Židé ze Španělska, aškenázští Židé z německy mluvící oblasti a východní Evropy hovořící jidiš
opravdový průlom přišel až s Theodorem Herzlem, jehož životním úkolem bylo překonávání antisemitismu, a jeho alarmujícím spisem z roku 1896 „Židovský stát“ – židovská tíseň sjednocující všechny děti Izraele, proto přichází s ideou vytvoření státu za přispění okolních států. Ohromný ohlas. Herzlův program: 1) jednání s vládami, 2) vytvoření sionistické organizace, 3)vytvoření institucí, které vypracují plány
1897 První sionistický světový kongres do Baselu, kde vytvořen Basilejský program: 1) osídlení, 2) uspořádání dle židovských zákonů, 3) národní vědomí, 4) přijetí vládou. Kulturní zázemí by mohla poskytnout univerzita v Jeruzalémě, jejíž založení navrhují Martin Buber a Chaim Waizmann (realita 1918). Ze sionismu Herzl vytvořil hnutí, s nímž světová politika musela počítat.
Charlesworth, cit. dle Prudký, 46.↩
Dějiny evropské civilizace, 148f.↩
Dějiny evropské civilizace, 149.↩
známé téma, více viz kdekoli↩
Děj. evr. civilizace, 222.↩
Kriegel, 898.↩
Všeobecně platí pravidlo, že čím větší město, tím také větší procento židovského obyvatelstva. V rámci celé populace tvoří Židé pouze 1% obyvatel.↩
U nás na konci 19. století Hilsneriáda, ve Francii Dreyfussova aféra. Právě výmysl rituální vraždy židé nejhůře snáší ze všech posměchů. Krev jednoznačně zakázána v jejich liturgii.↩
Děj. evr. civilizace, 217.↩
Ve 20. století dochází ke konfliktům, když se Židovské obyvatelstvo hlásí k německé národnosti - vedlo k logickému střetu s českým nacionalismem. Na přelomu století v Čechách necelé 1%, na Moravě 1, 02 % Židů (v Rusku 20%).↩
Zde by mohla otázka Křesťané a židé končit, neboť nadále již nad náboženstvím převládá prvek nacionální, v rámci sionismu zúžen na teritoriální. Leč dějiny židů neoddělitelné od světového dění, následuje malý exkurz do 20. století.↩
Pavlát, 127.↩
výpisky z Kruppovy práce – viz. seznam literatury↩