A 07 - Věda a technika ve službách pokroku a moci

Ještě zmíním Mendělejův periodický přehled prvků a důležitý Pasteurův objev přenosu chorob, jehož dopad nebylo zprvu možné ani dohlédnout.

Celkově by se dalo říct, že lidstvo si význam vědy uvědomovalo daleko silněji ve 20. století než jindy v minulosti také v ni projevovalo větší víru.

NOVÉ TECHNOLOGIE

Využívání technických vymožeností se do značné míry spolupodílelo na formování podoby velké části průmyslového světa. Výsledky vědeckého poznání začaly ovlivňovat názory a myšlení lidí tím, že měly dopad na jejich každodenní život. A právě proto si stále více lidí začalo uvědomovat existenci vědy a její moc. Například objev elektřiny, který se již v 19. století uplatňoval ve veřejném životě (osvětlení ulic a měst, elektrické dráhy apod.), ve 20. století začal pronikat do domácností nejen majetných lidí, ale čím dál více se uplatňoval i u středně movitých obyvatel západního světa. Nejenom že osvětlovala a vytápěla jejich obydlí, ale dodávala elektrickou energii pro přístroje, které začínaly usnadňovat těžkou práci v domácnosti. V roce 1899 sestrojil britský inženýr přístroj zvaný „vakuový vysavač“ a v roce 1907 se na americkém trhu objevila elektrická pračka. Elektrické ledničky se začaly vyrábět v roce 1926. Tyto a mnoho dalších přístrojů změnily značnou měrou úlohu žen i jejich myšlení.

Dalšími technologiemi, které ovlivňovaly každodenní život byl vynález uměle vyráběných materiálů, kam patřily plasty (vyrobeny už koncem 19. stol. v režii Němců) a vynález umělého vlákna rayon (umělé hedvábí), který představoval počátek revoluce ve výrobě levného a pěkného ošacení. (to je otázka vkusu ☺) Pozitivní bylo, že se tímto objevem začal zmenšovat rozdíl v oblékání bohatých a chudých, negativní dopad to ovšem mělo na japonské hedvábnictví, které utrpělo těžkou ránu. (chudáčci) V roce 1938 pak začala americká firma vyrábět nylon (to by byla katastrofa, kdyby Američani v něčem zaostávali), který byl samozřejmě lepší než rayon.

Spousta nových materiálů byla původně vyvinuta pro vojenské účely. Když ve 30. letech probíhala přestavba armád evropských zemí, hledaly se nové materiály, které by nahradily nedostatkové kovy, nebo měly lepší vlastnosti. Tak například hliníkové slitiny pro leteckou výrobu a následně i hořčíkové slitiny. Od roku 1945 se vyráběly ještě lepší specializované kovy pro výrobu prvních tryskových letadel a v poslední době i pro stavbu raket.

LÉKAŘSKÁ VĚDA

Důležitým objevem 20. století na poli medicíny se stali salvarsan – lék proti syfilidě, který objevil Ehrlich – a penicilin, k jehož objevení napomohla Alexandru Flemingovi náhoda v podobě podivné plísně zapomenuté na misce z jakéhosi odloženého pokusu. Tato plíseň vyhubila celou jednu kolonii bakterií a v roce 1941 byla poprvé použita minimální dávka penicilinu s ohromujícími výsledky. V roce 1944 se již penicilin vyráběl ve velkém a sehrál významnou roli ve válce při ošetřování raněných. Toto antibiotikum zabraňující infekci se stalo jednou z nejmocnějších zbraní moderní medicíny. V průběhu přibližně padesáti let tak medicínu poprvé ovládly metody a ideje. (V roce 1950 jeden moudrý starý lékař sdělil své uspokojení s pokrokem lékařské vědy za jeho života a řekl, že po jeho promoci na začátku 20. let byla medicína ještě 10% vědy a zbytek šamanství, zatímco dnes už je vědy 25%.)