A 07 - Věda a technika ve službách pokroku a moci

ZMĚNA MENTALITY

S rostoucí prestiží vědy se začala objevovat nařčení, že věda podkopává náboženskou víru a oslabuje její tradici u lidí. Ti přitom nebyli ovlivňováni pracemi zveřejněnými vědci, ale hlavně praktickými účinky vědy, které se stále zřetelněji promítaly do každodenní praxe (bezdrátový přenos zpráv telegrafy a telefony, letadla, provoz automobilů na benzinový pohon, parní turbíny, tvrdší ocel aj.) Tyto vymoženosti, které ještě před krátkou dobou neexistovaly, stále rychleji měnily myšlení lidí. Milionům z nich ovlivnila věda pohled na svět stejně silně jako kdysi velká náboženství. Také v tom byla západní civilizace jedinečná. Žádná jiná před ní se bez artikulované náboženské víry nikdy neobešla. Jádrem západní civilizace 20. století se však stala víra v budoucí možnost manipulace přírodou. Dnes je tato civilizace přesvědčená o tom, že dostatečné množství finančních a intelektuálních zdrojů vyřeší jakýkoliv problém. Ponechává prostor věcem nejasným, ale pro věci v podstatě tajuplné místo nemá.

VĚDECKOTECHNICKÁ REVOLUCE

Druhá světová válka připravila nezměrné strádání desítkám milionů lidí a zničila nesmírné hmotné i kulturní hodnoty, urychlila však praktické využití vědeckých objevů. Novými vědeckými objevy a vynálezy začala vědeckotechnická revoluce.

Nezbytným předpokladem vědeckotechnické revoluce se stala revoluce ve vědeckém výzkumu, kde se již od počátku 20 .století objevovaly převratné vynálezy v jaderné fyzice, makromolekulární chemii a kybernetice, které se uplatnily ve výrobě již v meziválečném období a masově začaly být užívány až po druhé světové válce. Počátky revoluce lze klást do období mezi válkami v USA, ale rozhodujícím faktorem pak bylo využívání výpočetní techniky a automatizace na přelomu 40. a 50. let. Další průmyslově vyspělé země se do procesu zapojily v průběhu 60. let.

Již byly zmíněny objevy roentgenových paprsků, teorie relativity, formování jaderné fyziky, které vedlo k sestrojení jaderného reaktoru. Nebezpečí, že nacistické Německo jako první objeví tajemství atomové zbraně, vedlo vědce působící v USA v roce 1939 k sepsání proslulého dopisu americkému prezidentu Rooseveltovi, aby USA v zájmu civilizace urychlily atomový výzkum pro vojenské účely. Pod vedením fyzika Jakoba Oppenheimera byla ve středisku atomového výzkumu v Los Alamos zkonstruována první atomová bomba. Německý výzkum se nepodařilo do roku 1945 úspěšně dokončit. Náskok USA v atomových zbraních dohnal SSSR již v roce 1949. Do roku 1960 zvládly výrobu atomové zbraně i Velká Británie a Francie.

V průběhu druhé světové války se objevily úvahy o termonukleárních zbraních. USA provedly zkoušku vodíkové pumy v roce 1952, Sovětský svaz v roce 1953. Jadernou energii bylo možné použít i k výrobě elektrické energie. První jaderná elektrárna byla postavena v roce 1954 v SSSR a v následujících letech ho následovaly všechny průmyslově vyspělé státy. V 60. letech se nejvíce na jadernou energetiku orientovala Velká Británie a na počátku 80. let nejvíce elektrické energie vyrobily jaderné elektrárny v USA (zhruba třetinu světové produkce), Francii a Japonsku.