19. Rané císařství - principát. Dějiny Říma za iulsko-claudijské a flaviovské dynastie - základní teze
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
charakteristika vlády císařů flaviovské dynastie:
Vespasianus (69-71 n. l.): již za Nerona propuklo v roce 66 n. l. v Judei povstání, v němž židé vystoupili proti postupu římských úřadů, do čela armády byl postaven Vespasianus, jehož v roce 69 n. l. provolali vojáci v Egyptě a Sýrii císařem, k nim se přidaly i dunajské legie, boje v Judei svěřil do rukou svého syna Tita a v roce 70 n. l. odešel do Říma, Titus v roce 70 n. l. dobyl Jeruzalém a zničil jeruzalémský chrám, centrum židovského kultu, definitivně však bylo židovské povstání potlačeno až v roce 73 n. l., upomínkou na Titovo vítězství je Titův vítězný oblouk v Římě, jehož historické reliéfy vyprávějí příběh triumfálního průvodu na počest Titova vítězství, o průběhu povstání detailně informuje spis Židovská válka od Josepha Flavia, židovského historika, který se dostal do římského zajetí a přiklonil se zcela na stranu Římanů,
Vespasianova vláda je spojena s konsolidací hospodářských i společenských poměrů v říši, konsolidací úřednického aparátu, udělováním římského občanství obyvatelům provincií, v době jeho vlády byla také započata stavby největšího římského amfiteátru, Colossea,
Titus (71-81 n. l.): dokončil porážku židovského povstání, v roce 79 n. l. byla zničena tři kvetoucí Kamenská města –Herculaneum, Pompeje a Stabie výbuchem sopky Vesuvu, výbuch a následné události detailně popisují dva dopisy římského literáta Plinia Mladšího (Plinius Minor) historikovi Tacitovi, Plinius v nich popisuje své zážitky i osudy svého strýce Plinia Staršího (Plinius Maior), známého římského polyhistora a velitele římské válečné flotily v Misenu, přistavu v Neapolském zálivu, detailněji o Pompejích viz téma Kultura v době principátu,
Domitianus (81-96 n. l.): jeho vláda se podobala Caligulově a Neronově, můžeme ji charakterizovat pronásledováním odpůrců, zásahy vůči senátu, vymáháním božských poct, v jeho době byla dokončena stavba Colossea, které mohlo podle maximalistických odhadů pojmout až 70 000 diváků (blíže k amfiteátrům a ke Colosseu viz téma Kultura v době principátu), odpor vůči Domitianovi vyvrcholil jeho zabitím.