Historie kvalitativního výzkumu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
V 19.st. se KN a QL metody používaly komplementárně stejnými výzkumníky – Mayhew, LePlay, Booth. Dokonce i sociologická Chicagská škola často používala P.O. (Z.P.) v rámci case-study (případová studie) a zároveň statistické metody sběru dat. Poté se vlivem positivistické filosofie začal klást větší důraz na statistiku a významným modelem jak zkoumat sociální svět se stal positivismus, zejm. logický positivismus (30. a 40. léta), který měl velký vliv na sociální vědy zejména pokud jde o kvantitativní metody (KN), kvantifikaci dat a jejich analýzy.
Positivismus a jeho hlavní principy, tak jak je vnímán dnes:
Modelem pro výzkum je fyzikální věda na základě logiky experimentu. Metody fyzikálních věd sice nejsou všechny stejné, ale sdílejí stejnou logiku – logiku experimentu, která tyto vědy definuje a využívá kvantifikovatelné proměnné k identifikaci vztahů mezi nimi
Univerzální zákony – „covering law model“. Události jsou vysvětlovány dedukcí odvoláváním se na univerzální zákony, které ustanovují pravidelné vztahy mezi proměnnými, ale pouze skrze statistický model – sampling procedures (survey research), cílem je především generalizace závěrů v obecném měřítku
Neutrální jazyk pozorování. Positivisté se věnují jevům přímo objektivně pozorovatelným, vše ostatní je odmítáno jako metafyzikální spekulace. Vědecké teorie proto musí být založeny na popisech světa, které jsou nezpochybnitelné. Důraz je kladen na standardizaci postupů sběru dat, které mají pomoci dosáhnout výsledků, které budou stejné u všech pozorovatelů, což zajišťuje neutrální základna, na které metody stojí.
Positivismus je koncepce vědecké metody vymodelované na přírodních vědách (PV), zejména fyzice 20.století, metody mají prověřovat teorie. Existuje ostrá hranice mezi kontextem objevu a kontextem oprávněnosti (justification). Teorie musí být založeny na testování, musí být ověřitelné s určitou jistotou anebo vyvratitelné. Proto musí být proměnné podřízeny ověřitelnému experimentu nebo statistické analýze na základě velkého počtu případů (dat) jako např. u survey research. Pokud nad proměnnými neexistuje žádná kontrola, pak je veškerý soud o vztazích mezi nimi pouhá spekulace, protože není dostupná žádná základna pro ověřování hypotéz. Při ověřování se musí porovnat to, co teorie tvrdí s tím, co se objevuje za určitých podmínek – porovnání faktů a teorie. Fakta jsou sbírána THEORY-neutrální sadou metod s cílem maximálně eliminovat vliv pozorovatele, proto je kladen důraz na standardizovaný postup sběru dat. Tam, kde toto nejde (P.O.) je podle positivismu nemožné znát jak interpretovat odpovědi, neboť nelze vědět k čemu se tyto odpovědi vztahují = pouze skrze fyzikální a statistickou kontrolu proměnných a jejich měření je věda schopna produkovat znalosti, jejichž platnost směrodatná.