Klimešová Lucie- Dietní systém ve zdravotnických zařízení

Výživa nemocného

Výživou nemocného se velmi detailně zabývá autor Kasper (2015) ve své knize, přesněji se zaměřuje na komplexní přístup k výživě pacientů u onemocnění, jako jsou zažívací potíže, metabolická onemocnění (např. diabetes), kardiovaskulární choroby, onemocnění ledvin a jater. A také na pacienty s nádorovými nemocemi, kdy se doporučuje individualizovaná dieta na základě typu nádoru. Když uvedeme příklad: u karcinomu pankreatu se doporučuje vysoký příjem bílkovin, přičemž je důležité se zaměřit na udržení tělesné hmotnosti a svalové hmoty (Kasper, 2015).

Pokud není možné pacientovi podávat dostatečné množství stravy, je nutné zavést opatření v podobě umělé stravy. Přičemž je preferována enterální výživa podávaná nejčastěji pomocí sondy, pokud není možná výživa enterální, využívá se parenterální (MZČR, 2024). Forma enterální výživy zajišťuje, že pacienti dostávají potřebné živiny prostřednictvím gastrointestinálního traktu. Přičemž by celkové složení stravy mělo být vyvážené a obsahovat ideálně 50 % sacharidů, 20 % bílkovin a 30 % tuků, nejlépe spolu s minerály a vitamíny (Kolektiv autorek, 2023).

Zhodnocení stavu výživy

Zhodnocení stavu výživy nemocného je nutné zhodnocení pacienta před každou hospitalizací. Při příjmu nemocného do zařízení je nutné provést tzn. nutriční screening, ten pomáhá identifikovat rizikové pacienty a předcházet malnutrici. Tento nástroj zjišťuje ztrátu hmotnosti v posledních třech měsících a omezení příjmu potravy v posledním týdnu (Dingová, Vrabelová a Lidická, 2018). Sangita a kol. (2018) uvádí, že zhodnocení může proběhnout také na základě jednoduchého a rychlého ukazatele Body Mass Index (dále jen BMI), který umožňuje určit stav výživy na základě poměru výšky a hmotnosti. BMI se vypočítává vydělením hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech. Ukazatel BMI je mezinárodně uznávaný, jako důležitý nástroj pro hodnocení stavu výživy.

Pokud nemocný splňuje některé z těchto tří rizikových kritérií, je doporučeno zdravotníkovi konzultovat jeho stav s nutričním terapeutem (Dingová, Vrabelová a Lidická, 2018).

Svačina (2008), ve své publikaci dále dodává, že v rámci zhodnocení stavu výživy u nemocného, je vhodné se zaměřit na další klíčové kroky. Patří sem například: odběr anamnézy, zjištění stravovacích návyků za pomocí dotazníků, změření tělesné složky (somatometrická měření) nebo samozřejmě laboratorní testy. Svačina (2008), se domnívá, že tímto postupem je dosaženo komplexnějšího hodnocení nutričního stavu pacienta, což umožňuje přizpůsobení jeho stravování tak, aby co nejlépe odpovídalo primárně jeho aktuálním zdravotním potřebám.

Obrázek 2 BMI (dostupné na: https://feedit.cz/2023/05/10/co-o-nas-vypovida-bmi/)