OSE_6

I přes nejlepší snahu učitele vznikají tu a tam ve třídě konfliktní výchovné situace, které musí umět pedagog řešit. Všímá-li si náznaků patologického chování, rozpozná-li včas vzdělávací či výchovné potíže nějakého žáka, může úspěšně tuto situaci zvládnout (třeba za pomoci školního psychologa).

Třídní učitel by měl mít dostatek prostoru pro poznání své třídy. K tomu by mohly sloužit i různé mimoškolní aktivity, jako např. exkurze, školní výlety, sportovní kurzy apod. Je škoda, že se mnozí třídní brání těchto aktivit se zúčastňovat. Ještě více na pováženou je, když těmto aktivitám není nakloněno vedení školy

Kompetence organizační
Vést třídu není vždy nejsnadnější. Organizační schopnosti se dají časem vylepšit, ale ne příliš. Třídní musí nepřetržitě sledovat, co se děje v jeho třídě, aby mohl předejít vážnějším problémům. Zapojí-li do chodu třídy schopné žáky, mohou mu organizačně být hodně prospěšní.

Kompetence poradenská
V tomto bodě se jedná jak o schopnost umět naslouchat svým žákům, zajímat se o jejich problémy a dokázat jim poradit, pokud o to stojí, jednak i o schopnost účinně poradit rodičům, v případě vážnějších problémů v součinnosti s výchovným poradcem nebo školním psychologem. Rodiče jsou o svých dětech informováni od třídního učitele a ostatních vyučujících na tzv. třídních schůzkách, které se konají běžně dvakrát, popř. třikrát během školního roku. Rodiče se zde převážně zajímají o prospěch svého dítěte, u mladších dětí rovněž o jeho chování. Osvědčuje se být s rodiči problémových žáků ve stálém kontaktu a formou mailů je průběžně informovat o situaci. Nemůže pak dojít k tomu, že je rodič překvapen, když je pozván kvůli dítěti na jednání výchovné komise.

Sebereflexní kompetence
Tak jak by se měl každý učitel zamýšlet nad tím, zda použité vzdělávací metody při jeho práci jsou efektivní, tak by se měl třídní občas zamyslet nad tím, jestli se mu opravdu daří správně výchovně působit na třídu. Sebereflexe je důležitá i v případě delšího časového úseku: co platilo pro jeden třídní kolektiv, nemusí fungovat v jiném. Co přiměje třídního učitele, že požádá o zbavení této funkce? Absolutní výchovný debakl, nebo jen ztráta důvěry ve třídu, do níž vložil tolik energie? I zde je odpověď velmi těžká.

Osobnost třídního učitele

Shodneme-li se na tom, že třídní učitel hraje ve výchovném procesu důležitou, ne-li nejdůležitější roli (pochopitelně na území mimo rodinu), měli bychom si uvědomit, jak se promítá do všeho, co již bylo zmíněno výše, osobnost samotného třídního učitele. Je-li to pedant, který netoleruje jakékoli vybočení z řádu, třída ho nesnese a bude se bouřit. Je-li to člověk naopak chaotický, který si neumí zjednat pořádek, postupuje pokaždé podle jiných pravidel, bude třída nejistá, čeho se může nadít příště. Bude-li to snílek, který nestojí pevnýma nohama na zemi a který si dokáže idealizovat i to, co ideální není, zažije mnohá zklamání. Bude-li to netečný moula, který je třídním třeba jen na záskok, může za krátkou dobu úplně zničit práci svého předchůdce.