články -patopsychologie

Section snippets

Data source

The Maltreatment and Adolescents Pathways (MAP) project is a longitudinal study of randomly-selected adolescents involved in child welfare between 2003 and 2010 across three large child welfare agencies in Toronto (Ontario, Canada; Wekerle et al., 2007, Wekerle et al., 2009). Adolescents were randomly selected from a master list of all active caseloads of 13–17-year-olds using random numbers. To be included in the study, adolescents were required to be the direct recipient of child welfare

Latent profile analysis

Table 2 summarizes the fit indices for the latent profile models that were tested. The 2-profile solution was superior to the 1-profile solution, as evidenced by the statistical significance of the LMR-LRT test. Despite the higher entropy value of the 2-profile model, the 3-profile solution provided a better model fit based on the lower AIC, BIC, and SSA-BIC values as well as a statistically significant LMR-LRT value. Compared to the 3-profile solution, the 4-profile model had lower AIC, BIC,

Discussion

The current study had two objectives, namely to first identify trauma-related symptom profiles of child-welfare-involved adolescents and then to examine the association of maltreatment, demographic, and child welfare characteristics with profile membership. The analyses in this paper were mainly exploratory given limited past research using this analytic approach to study trauma experienced by adolescents in child welfare. We expected to identify at least three profiles depicting increasing

Výtah vlastními slovy 1. článku:

Uvedená studie byla provedena v Ontariu, která se zaměřila na mladistvé zapojené do systému sociální péče. Studie zkoumala projevy traumatu u adolescentů ve věku 13 až 17 let. Výzkum, který analyzoval data z více než 28 900 případů, využil kontrolního seznamu příznaků traumatu u dětí pro identifikaci tří profilů symptomatických projevů založených na samovyjádření adolescentů. Výsledky ukázaly, že většina mladistvých (59 %) projevuje minimální symptomy traumatu, 30 % středně závažné a 11 % vykazuje vážné symptomy.

Dále výzkum odhalil, že mezi faktory ovlivňující závažnost projevů traumatu patří mezi “charakteristické znaky“: pohlaví a druh zneužívání. Zejména u dívek byl významně vyšší výskyt vážnějších symptomů, což souviselo především se závažnějším sexuálním zneužíváním a zanedbáváním. Tyto nálezy poukazují na nutnost specifických psychologických hodnocení a intervencí, které by cíleně reagovaly na různé úrovně a typy traumatu, s jakými se mladiství setkávají.

Významným přínosem této studie je její systémový přístup k mapování dynamiky traumatu a jeho vlivu na psychické zdraví mladistvých. Výzkum zdůrazňuje, že vhodné psychologické hodnocení a následné intervence mohou zásadně přispět k lepšímu pochopení a léčbě traumatu, což má klíčový význam pro zlepšení kvality života a sociální integrace těchto mladých lidí.