A2.......................................................................................zrevidováno

diktator

• jmenovan 1 z konzulů za politicky či vojensky napjatych situacich

• mimořádná magistratura

• jeho ukolem bylo zjednat co nejdřive pořadek

• magistratura zanikala

  1. po zjednání pořádku

  2. uplynutím lhůty 6 měsiců

• musel si zvolit velitele jezdců (magister equitum), svého zastupce

• jeho moc neomezovalo až na velitele jezdců vůbec nic, všichni uřednici mu podřizeni

• suspendovano i provokačni pravo řimskych občanů

  • nejdůležitějši byly soudni edikty, kt. vydaval praetor a kurulšti aedilove

  • všechny soudni edikty pramenem pramen práva

Nižší magistratury

• nižší úředníci, držitelé nižší nařizovací pravomoci – potestas

• voleni lidovým shromážděním - comitia tributa

• platí princip annuity, kolegiality, nejsou za úřad placeni

Kvestor

• quaestores

• stíhali hrdelní zločiny

a) quaestores aerarii - spravovali státní pokladnu

b) quaestores militares – provázeli konsuly do války, vedli polní pokladu a rozprodávali kořist

• později jich bylo 8, poté 20

kurulšti aedilove

• byli 2

• měli soudni pravomoc v tržnich zaležitostech (spory vyplyvajici ze smlouvy o koupi a prodeji)

• spolu s 2 plebejskymi aedily tvořili kolegium, ktere vykonavalo policejni dohled (pořádek na ulicích a na tržišti)

• měli právo na soudcovské křeslo (sella curulis)

• plebejské aedily volilo plebejské shromáždění

• kurulské aedily volilo tributní shromáždění

apparitores

• početný pomocný personál, sluhové, písaři

• jejich funkce neznamenala poctu, ale opovržení

Ius gentium

• právo všem lidem, všem národům, společné

• starověké právní systémy stály na principu personality práva  římské právo chránilo jen římské občany

• rozvoj obchodu, výbojné války, anektování území  nutnost částečné revize principu personality

• 242 př.n.l. praetor cizinecký – nový právotvorný činitel (praetor peregrinus)

• rozhodující byla právotvorná činnost praetora a provinčních správců

• hlavní nástroj poskytované ochrany cizincům (cizinci – hostes, jako nepřátelé)

  • edikt cizineckého praetora (praetor peregrinus)

  • edikty místodržících v provinciích (praesides provinciarum)

  • praetorovi ani provinčním správcům ve své praxi ius civile nestačilo

  • přihlíželi ke zvyklostem a právním pravidlům různých národů, zejména v obchodním životě národů a kmenů

  • v ediktech hromaděny právní normy nestejného původu

• něco převzáno z cizích národních práv (řecká), něco recipováno z obyčejů středomořských obchodníků

• normy se týkaly téměř výlučně jen jedné oblasti majetkového práva  normy obligačního práva

• regulovaly vztahy při směně a napomáhaly obchodním obratu statků

• nová pravidla musela být pružná a co nejméně formální

• rozhodující byla vždy vůle stran a cíl, kterého chtěly dosáhnout

• tato pravidla začala působit i na ius civile, podnět ke zjednodušování

• vliv ius civile na ius gentium slabší

• vliv ius gentium ius civile silnější

• právo rodinné a dědické – vyhrazeno úpravě práva národního, zůstává princip personality

• ius gentium je bohaté na obligační vztahy staré agrární právo naopak na tyto normy chudé